SKLENĚNÉ PENÍZKY Z MAFFERSDORFU

Z historie Vratislavic

  1. Hlavní stránka
  2. Z historie Vratislavic
  3. SKLENĚNÉ PENÍZKY Z MAFFERSDORFU

Nedávno se v internetové aukci objevily jakési kulaté skleněné známky o průměru cca 18,5 mm. Z jedné strany jsou označeny číslicemi 5, 10, 20 nebo 50. Z druhé strany skleněných koleček je stejný nápis „J. GINZKEY M”. Každá nominální hodnota je provedená v jiné barvě skla – 5 v modré, 10 v černé, 20 v zelené a 50 ve žlutohnědé.

Vzhledem ke způsobu provedení a číslování těchto „skleněných koleček” se lze domnívat, že sloužily jako platidlo nebo interní peníze uvnitř Ginzkeyovi kobercárny
v Maffersdorfu. Lze si tak snadno představit, že si Ginzkeyové dokázali pohlídat, aby jejich zaměstnanci část mzdy utratili prostřednictvím těchto "firemních" peněz ve firemním konzumu.

Ať už je pravda jakákoliv, je krásné, že se alespoň několik těchto penízků dochovalo do dnešních dnů. A jak vlastně aukce dopadla? Bledě modrý peníz se vydražil za 680,- Kč, černý za 1.060 korun, světle zelená „dvacítka“ za hezkých 1.250 kaček a konečně žlutohnědá „padesátka“ za neskutečných 1.600 aktuálních CZK. 


Skleněné penízky firmy I. GINZKEY, MAFFERSDORF pravděpodobně z období 1917 - 1918

Dochovalo se i papírové nouzové platidlo vydané firmou I. GINZKEY, MAFFERSDORF, kterým bylo možné platit za zboží na pokladně Konzumního  spotřebitelského sdružení a  při nákupu na území  Maffersdorfu.

Nouzové platidlo firmy I. GINZKEY, MAFFERSDORF z roku 1918, podepsané prokuristou firmy Alfredem Wilhelmem Mallmannem


Ve sbírkách Národního muzea

Po dalším hledání se ukázalo, že ve sbírkách Národního muzea v Praze, ve fondu Chaurova sbírka jsou uložena tzv. nouzová platidla vydaná firmou
I. Ginzkey, Maffersdorf v těchto nominálech:

5 – modré sklo, průměr 1,86 cm, hmotnost 2,912 g
10 – černé sklo, průměr 1,87 cm, hmotnost 3,245 g
20 – zelené sklo, průměr 1,87 cm, hmotnost 3,087 g
50 – žlutohnědé sklo, průměr 1,87 cm, hmotnost 2,990 g.


Nouzová platidla

Nouzovými platidly jsou nazývány bankovky, státovky nebo poukázky vydávané v dobách válek, revolucí či státních převratů. Emitentem bývají většinou banky, obce, ale i podniky, statky, hostince, zajatecké tábory, a dokonce i soukromé osoby.

Nouzová platidla existují v podobě bankovek i mincí. Vyznačují se některými specifickými znaky, zejména nízkou technickou úrovní. Často se vyrábí z momentálně dostupných, zpravidla nekvalitních, materiálů. U mincí se vyskytují nejen levné kovy, ale i dřevo, kůže, sádra, porcelán nebo sklo.

Ukázka porcelánové "nouzovky" z německé Míšně

Na konci října 1918 vypukla v Praze ohromná radost. Mnohými nenáviděné Rakousko-Uhersko padlo a vzniklo Československo. Ale ne na všech místech nově se rodící republiky měli tehdy důvod k radosti. Takovým místem bylo zejména severočeské pohraničí.

Před koncem první světové války a těsně po ní se tyto oblasti dostaly do velmi špatné hospodářské situace. Opravdové potíže přišly v roce 1918, kdy se vídeňským bankám začalo nedostávat hotovosti, kterou si musely obstarat jinde. Pro peníze tak sáhly do poboček v pohraničí na severu Čech, které bylo před válkou velmi bohaté od Aše přes Chomutov, Děčín až po Liberec.

Kritický stav se proto rozhodla řešit některá města po svém. Začala si totiž vydávat své vlastní peníze, které měly omezenou platnost nejen v čase, většinou platily nanejvýš tři měsíce, ale také v místě.

Nouzové platidlo vydané městskou radou Reichenbergu (Liberce) dne 30. 10. 1918 platné pro Liberec do 15. 2. 1919

Éra nouzových platidel u nás skončila v první polovině roku 1919, kdy po odluce od rakouské koruny vznikla koruna československá.


Zájem o „nouzovky” z Maffersdorfu trvá

Při bližším hledání se ukázalo, že s tehdejšími, pravděpodobně nouzovými maffersdorfskými mincemi, se čile obchoduje ještě dnes, a to nejen u nás, ale při nejmenším i v Evropě.

V jedné z předních světových společností na světě, které obchodují s mincemi, Emporium Hamburg GmbH. byly na 68. aukci v listopadu 2012 v nabídce pod položkou č. 1160 – „Nouzovky 5h, 10h, 20h a 50h, 1922, sklo 19 mm, Továrna na koberce J. Ginskey, Maffersdorf (Vratislavice nad Nisou)”. Foto mincí bylo v nabídce uvedeno, ovšem zmíněná datace 1922 asi nebyla přesná.

AUREA NUMISMATIKA s. r. o. ve své 50. aukci mincí, medailí, řádů a vyznamenání v květnu 2013 nabízela pod položkou č. 1703 – účelové známky továrny J. M. GINZKEY 5, 10, 20 krejcarů, 3 ks, barevné sklo. Vyvolávací cena byla 900,- Kč, cena dosažená 1.200,- Kč.

Ve stejné aukci pak pod položkou č. 1704 – 10, 10, 50 krejcarů, 3 ks. Opět při vyvolávací ceně 900,- Kč byla dosažena prodejní cena 1.200,- Kč.

Na německém internetovém portále WAG ONLINE byla skleněná mince s nominálem 20 nabízena ve 46. aukci v prosinci 2014 pod položkou č. 423 jako skleněná známka 20 Heller od J. Ginzkey, továrna na koberce, vydání 1917, zelené sklo za 150 EUR. Na této aukci položka kupce nenalezla a ani o rok později na 59. aukci
v prosinci 2015 pod položkou č. 45.

Wag online ji ovšem opět nabízel v 82. aukci pod položkou č. 523 v lednu 2018 s vyvolávací cenou 20,- EUR a tentokrát se již prodala za 42,- EUR.

Česká numismatická společnost, pobočka Havířov nabízela na své aukci dne 6. 10. 2019 pod položkou č. 2138 nouzovku s nominálem 5, J. Ginzkey M., Továrna na koberce, modrobílé sklo, 18 mm s vyvolávací cenou 400,- Kč. Dosažena byla ovšem cena 700,- Kč. Foto mince bylo v nabídce uvedeno.

Kdy svoje skleněné nouzovky zavedla firma I.Ginzkey úplně jistě nevíme, ale je pravděpodobné, že to mohlo být již v roce 1917, jak uvádí také Wag online nebo
e-sbírky Národního muzea. Mohlo to být ovšem také za velké inflace v nově vzniklém Československu v roce 1923.

Diskuze

Pokud jste našli v článku nepřesnost a chcete nás kontaktovat, požijte prosím kontaktní formulář »

Další články