CECHOVNÍ KOROUHVE NA HRADU PECKA

Vlajky a prapory

  1. Hlavní stránka
  2. Vlajky a prapory
  3. CECHOVNÍ KOROUHVE NA HRADU PECKA

V Podkrkonoší, na sever od Lázní Bělohrad, někde mezi Jičínem a Dvorem Králové nad Labem, se nachází hrad Pecka. Pochází údajně z konce 13. století a nese název podle stejnojmenného kopce, na němž byl vystavěn. Pod hradem leží městys stejného jména Pecka s asi 1285 obyvateli. Dříve jich zde žilo i přes dva tisíce. Ale zpět ke hradu.

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic

Nepochybně nejznámějším majitelem hradu Pecka byl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic  (1564 - 1621), světoběžník, spisovatel, hudební skladatel, důstojník, diplomat a politik. Pocházel ze šlechtického rodu Harantů.

Vyobrazení erbu rodu Harantů, fotografie z hradu Pecka

Studoval v Tyrolsku, naučil se 7 jazyků, účastnil se války proti Osmanské říší, podnikl cestu do Středomoří, Palestiny a Egypta, přijal titul rytíře Božího hrobu, po návratu vstoupil do služeb císařského dvoru Rudolfa II. a nakonec odešel do ústraní na svůj hrad Pecka, aby se zde věnoval komponování svých hudebních děl. Kromě hudebních skladeb po něm zbyl známý cestopis, který psal v češtině a sám ilustroval: Putování aneb Cesta z Království českého do Benátek a odtud do země Svaté, země judské a dále do Egypta a velikého města Kairu, potom na horu Oreb, Sinai a sv. Kateřiny v pusté Arábii ležící.

V roce 1618 se vrátil do Prahy, kde se přímo účastnil povstání českých stavů. České stavovské povstání však skončilo prohranou bitvou na Bílé hoře. Kryštof Harant byl Valdštejnovými vojáky na svém hradu Pecka zajat a společně s dalšími českými pány odsouzen a následně popraven na Staroměstském náměstí v Praze dne
21. června 1621.

Český šlechtic Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, fotografie obrazu z hradu Pecka

Cechovní korouhve z Pecky

Na hradu Pecka jsou vystaveny, ve zrekonstruovaném Harantovském paláci, čtyři cechovní korouhve. Bohužel mnoho informací jsem se od jinak šikovného průvodce nedozvěděl. Má se jednat o korouhve místních cechů městyse Pecka, které snad byly nalezeny po půdách zdejších domů. Nikterak však historicky zpracované zřejmě nejsou. Podle datací na obrazech našitých na suknu korouhví by se mělo jednat o korouhve z 19. století. Sukno listů všech
4 korouhví je zvetšelé, třásně a třapce poškozené nebo chybí a obrazy provedené olejomalbou na plátně jsou většinou věkem zašlé a poškozené. Jejich rozměry odhadem přesahují šířku 150 cm a výšku 270 cm. Nemohly být tedy vynášeny jinak, než pomocí břeven a šňůr, stejně jako cechovní korouhve na jiném místě  v Podkrkonoší  ve Vysokém nad  Jizerou (více v článku O korouhvi sedmeráckého cechu ve Vysokém nad Jizerou)Také cechovní korouhve
z Pecky tak jsou dokladem nerespektování dekretu  č. 118 Josefa II. z roku 1781, kterým bylo zakázáno nošení nadměrných korouhví v procesích (více
v článku
Dekret Josefa II. z roku 1781 o nošení cechovních praporů).


Korouhev cechu mlynářského a pekařského z Pecky

 S identifikací korouhve cechu mlynářského a pekařského není mnoho práce, neboť vše podstatné je uvedeno na malbě našité na listu pěticípé korouhve. "Tato korouhle jest zřizena a vizdvižená za pána Cechmistru Hinka Linharta mlynáře ze Stupni a Hermana Munsta pekaře z Pecki v roku 1849". Na obraze jsou zároveň zastoupeny atributy obou řemesel a to mlýnské kolo mlynářů a preclík pekařů.



Korouhev cechu mlynářského a pekařského z Pecky, rok 1849

Korouhev cechu sdružených řemesel
U následující korouhve je identifikace již složitější. S jistotou lze říci, že malba na korouhvi je datována rokem 1875, že se jedná o korouhev cechovní a že tento cech sdružoval pravděpodobně 5 řemesel. Z vyobrazených atributů šlo zřejmě o ševce nebo punčocháře, krejčí a barvíře. Atributy zbývajících dvou  řemesel se mi nepodařilo identifikovat.



Korouhev cechu sdružených řemesel, rok 1875

Korouhev "šesteráckého" cechu 
Také další korouhev se týká sdruženého cechu, který podle svých vyobrazených atributů zastupoval nejméně 6 řemesel. Poslední dvě číslice letopočtu uvedeného na plátně obrazu jsou obtížně čitelné, tak spíš jen intuitivně by se mohlo jednat o rok 1843 nebo dokonce 1813. Podle řazení atributů shora po směru hodinových ručiček šlo pravděpodobně o řemesla: kovářské, truhlářské, zednické, hrnčířské, kolářské a zámečnické.



Korouhev "šesteráckého" cechu


Korouhev cechu tkalcovského 
V celém Podkrkonoší bylo tou dobou, tedy v 19. století, velké množství tkalců. Není tedy divu, že i v Pecce měli takové zastoupení, že si mohli dovolit svůj samostatný cech tkalců. Atributem tohoto cechu je tkalcovský člunek a obvykle hned tři složené do trojúhelníku. Vyobrazení tkalcovských člunků na korouhvi je zcela zřetelné, datace pravděpodobně roku 1819 a z uvedených reprezentantů cechu lze přečíst jméno Karla Šturmy staršího a Antonína Lukši.



Korouhev cechu tkalcovského, rok 1819




Diskuze

Pokud jste našli v článku nepřesnost a chcete nás kontaktovat, požijte prosím kontaktní formulář »

Další články