CECHOVNÍ KOROUHVE NA HRADU PECKA

V Podkrkonoší, na sever od Lázní Bělohrad, někde mezi Jičínem a Dvorem Králové nad Labem, se nachází hrad Pecka. Pochází údajně z konce 13. století a nese název podle stejnojmenného kopce, na němž byl vystavěn. Pod hradem leží městys stejného jména Pecka s asi 1285 obyvateli. Dříve jich zde žilo i přes dva tisíce. Ale zpět ke hradu.

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic

Nepochybně nejznámějším majitelem hradu Pecka byl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic  (1564 - 1621), světoběžník, spisovatel, hudební skladatel, důstojník, diplomat a politik. Pocházel ze šlechtického rodu Harantů.

Vyobrazení erbu rodu Harantů, fotografie z hradu Pecka

Studoval v Tyrolsku, naučil se 7 jazyků, účastnil se války proti Osmanské říší, podnikl cestu do Středomoří, Palestiny a Egypta, přijal titul rytíře Božího hrobu, po návratu vstoupil do služeb císařského dvoru Rudolfa II. a nakonec odešel do ústraní na svůj hrad Pecka, aby se zde věnoval komponování svých hudebních děl. Kromě hudebních skladeb po něm zbyl známý cestopis, který psal v češtině a sám ilustroval: Putování aneb Cesta z Království českého do Benátek a odtud do země Svaté, země judské a dále do Egypta a velikého města Kairu, potom na horu Oreb, Sinai a sv. Kateřiny v pusté Arábii ležící.

V roce 1618 se vrátil do Prahy, kde se přímo účastnil povstání českých stavů. České stavovské povstání však skončilo prohranou bitvou na Bílé hoře. Kryštof Harant byl Valdštejnovými vojáky na svém hradu Pecka zajat a společně s dalšími českými pány odsouzen a následně popraven na Staroměstském náměstí v Praze dne
21. června 1621.

Český šlechtic Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, fotografie obrazu z hradu Pecka

Cechovní korouhve z Pecky

Na hradu Pecka jsou vystaveny, ve zrekonstruovaném Harantovském paláci, čtyři cechovní korouhve. Bohužel mnoho informací jsem se od jinak šikovného průvodce nedozvěděl. Má se jednat o korouhve místních cechů městyse Pecka, které snad byly nalezeny po půdách zdejších domů. Nikterak však historicky zpracované zřejmě nejsou. Podle datací na obrazech našitých na suknu korouhví by se mělo jednat o korouhve z 19. století. Sukno listů všech
4 korouhví je zvetšelé, třásně a třapce poškozené nebo chybí a obrazy provedené olejomalbou na plátně jsou většinou věkem zašlé a poškozené. Jejich rozměry odhadem přesahují šířku 150 cm a výšku 270 cm. Nemohly být tedy vynášeny jinak, než pomocí břeven a šňůr, stejně jako cechovní korouhve na jiném místě  v Podkrkonoší  ve Vysokém nad  Jizerou (více v článku O korouhvi sedmeráckého cechu ve Vysokém nad Jizerou).  Také cechovní korouhve
z Pecky tak jsou dokladem nerespektování dekretu  č. 118 Josefa II. z roku 1781, kterým bylo zakázáno nošení nadměrných korouhví v procesích (více
v článku Dekret Josefa II. z roku 1781 o nošení cechovních praporů).

Korouhev cechu mlynářského a pekařského z Pecky

 S identifikací korouhve cechu mlynářského a pekařského není mnoho práce, neboť vše podstatné je uvedeno na malbě našité na listu pěticípé korouhve. "Tato korouhle jest zřizena a vizdvižená za pána Cechmistru Hinka Linharta mlynáře ze Stupni a Hermana Munsta pekaře z Pecki v roku 1849". Na obraze jsou zároveň zastoupeny atributy obou řemesel a to mlýnské kolo mlynářů a preclík pekařů.