Cechovní korouhve z depozitáře Vlastivědného muzea ve Vysokém n.J.

Vedle zrestaurované korouhve cechu sedmera spojení, zmiňované v předchozím článku (O korouhvi sedmeráckého cechu ve Vysokém nad Jizerou), jsou v depozitáři Vlastivědného muzea pro Vysoké nad Jizerou a okolí uloženy ještě dvě cechovní korouhve a votivní obrazy (obrazy zaslíbené Bohu) z dalších "žengroutů", jak se ve zdejším kraji říkalo cechovním korouhvím.

Spolu s žengroutem sedmeráků jsou pozoruhodným dokladem používání obřích cechovních korouhví v českých zemích nejen po jejich zákazu dekretem Josefa II. ze dne 16. května 1781, ale dokonce i po zrušení cechů k 1. květnu 1860 císařským patentem Františka Josefa I. ze dne 20. prosince 1859 o zavedení živnostenského řádu. Jak dokládá unikátní fotografie z majetku Vlastivědného muzea pro Vysoké n.J. a okolí, byly tyto rozměrné cechovní symboly vynášeny na vysokých dřevěných tyčích ještě na začátku 20. století.

Postavení korouhví na náměstí ve Vysokém n.J. na fotografii z roku 1902-1904

V depozitáři muzea je uložena korouhev cechu pekařského, která podle údaje na dobovém popisku měla být obnovena v roce 1901. Renovaci odpovídá i vcelku dobrý stav korouhve. Na jedné její straně je olejomalbou vyobrazen sv. Václav na konci a na druhé straně je vyobrazena sv. Kateřina Alexandrijská (s palmovou ratolestí na znamení mučednictví). Volba sv. Kateřiny Alexandrijské pro umístění na korouhev cechu pekařského mohla souviset s tím, že byla považována za patronku mj. mlynářů. A podle všeho byli vysočtí pekaři původně členy cechu pekařsko-mlynářsko-perníkářského. Navíc kostel ve Vysokém nad Jizerou byl zasvěcen sv. Kateřině Alexandrijské. Tato jedna z nejpopulárnějších světic (panna, mučednice) však byla v roce 1969 vyřazena z kánonu svatých římskokatolické církve, neboť chybí doklady o její historické existenci.

Popisek žengroutu cechu pekařského

Sv. Václav na koni, patron Čech Sv. Kateřina Alexandrijská s palmovou ratolestí

Druhým "žengroutem" z muzejního depozitáře je červená korouhev cechu krejčovského. Korouhev je bohužel ve velmi špatném stavu. Obrazy jsou na obou stranách zvětšelé, rozpadající se sukno je záplatované. Podle dochovaného popisku je korouhev datována rokem 1882. Na první olejomalbě sv. Jan Křtitel, opásán velbloudím rounem, s křížem a beránkem, křtí Ježíše. Svatý Jan Křtitel je patronem velkého množství řemesel, mezi kterými nechybí ani krejčí. Na druhé straně korouhve je vyobrazena panna Maria s Ježíškem. Je oděna do skvostného červeného roucha s korunou na hlavě. V pravé ruce drží žezlo a v ruce levé Ježíška. Nad postavami bdí boží oko.

Popisek žengroutu cechu krejčovského

Sv. Jan Křtitel křtí Ježíše Panna Maria s Ježíškem

Tím však cechovní vexilologické památky muzea ve Vysokém nad Jizerou ještě vyčerpány nejsou. Z dalších tří "žengroutů" se dochovaly oboustranné obrazy.

Jako první je třeba uvést předchůdkyni již zmíněné korouhve cechu pekařského, kterému předcházel společný cech pekařsko-mlynářsko-perníkářský. Na malbě, zachycující vraždu sv. Václava, je uveden letopočet 1775 a jméno "staršího cechmistra" - Michal (xxx nečitelné) a druhé osoby, pravděpodobně "mladšího cechmistra" - Karel (xxx nečitelné). Mezi jména Michala a Karla je umístěn znak cechu. Ve znaku je patrný preclík čili znak pekařů, mlýnské kolo s kružidlem nad ním jako znak mlynářů a konečně srdce zastupující perníkáře. Druhý obraz korouhve cechu pekařsko-mlynářsko-perníkářského zobrazuje sv. Kateřinu Alexandrijskou, rovněž
s palmovou ratolestí v pravé ruce.

Detail obrazu s erbem cechu pekařsko-mlynářsko-perníkářského s datací 1775

Vražda sv. Václava Sv. Kateřina Alexandrijská

Další položkou v depozitáři vysockého muzea jsou dva velmi staré obrazy pravděpodobně z korouhve cechu ševcovského. Na jednom obraze shlíží patronka křesťanstva panna Maria s Ježíškem v levé ruce. Je oděná do bílých šatů, na hlavě má korunu, v pravici žezlo. Na druhém obraze jsou vyobrazeni dva svatí - Kryšpín
a Kryšpián. Jeden je oděný v červeném, druhý v modrém rouše. Mezi postavami svatých je vyobrazen s největší pravděpodobností ševcovský znak. Ševci na znamení královské ochrany stavěli na svůj štít českou královskou korunu. Ve štítu jsou vyobrazeny tři bosé nohy. Nápisy a případná datace na obraze jsou bohužel nečitelné.

Panna Maria s Ježíškem Kryšpín a Kryšpián, patroni ševců

Detail znaku ševcovského - tři nohy

Poslední dvojice obrazů již nepatřila korouhvi cechovní, ale společenstevní. Jejím držitelem bylo společenstvo oděvníků a ševců. Alespoň o tom svědčí nápis na obraze: "Obnovena nákladem společenstva oděvníků ve Vysokém n. Jizerou, 1901, za předsednictví Františka Blahouta". Na jedné straně je vyobrazena panna Maria
s Ježíškem v bílých šatech se stejnými atributy - korunou a žezlem. Na erbovní straně je opět dvojice patronů se ševcovským znakem, ve kterém bosé nohy vystřídal emblém triskelionu.

Motivy na obou obrazech jsou tedy shodné se starou cechovní korouhví cechu ševcovského. Je dokonce možné, že již popsaná, "ševcovská korouhev" byla ve skutečnosti korouhví společného cechu ševců a oděvníků.