Brausebad - sprchové lázně

Známému vratislavickému podnikateli a sběrateli se podařilo získat historickou dokumentaci  - list stavebního projektu sprchových lázní ve Vratislavicích (Maffersdorfu). Jak vyplývá ze samotného dokumentu projekt pochází z roku 1897 a byl zpracován pro pana Alfreda Ginzkeye, nejmladšího syna zakladatele vratislavické kobercárny IGNAZ GINZKEY, MAFFERSDORF.

Projekt BRAUSEBAD (sprchových lázní) v Maffersdorfu z roku 1897

Kruhová stavba s věžičkou sestává ze suterénu a jednoho nadzemního podlaží, jehož půdorys je rozdělen na dvě poloviny. V levé polovině půdorysu stavby je zakresleno 11 sprchových kójí, 2 koupací kóje s vanou a 1 WC pro ženy a v pravé polovině analogické vybavení pro muže.

Projekt je datován ve Vídni 6. dubna 1897. S laskavým svolením nového majitele projektu sprchových lázní jsme nechali tento artefakt podrobit analýze umělé inteligenci. Zde je výsledek jejího průzkumu:

Umělá inteligence (AI) odhaluje, jak přemýšlí: "Budu zkoumat historické pozadí přiloženého plánu, včetně architekta, účelu stavby, její realizace a případných dochovaných dokumentů. Jakmile budu mít více informací, dám vám vědět."

Architekt projektu a jeho další tvorba

Podle dostupných informací je autorem architektonického návrhu Brausebadu (sprchových lázní) v Maffersdorfu z roku 1897 pravděpodobně Ernst Schäfer. Schäfer byl německo-český architekt působící v Liberci (Reichenbergu), který se kolem roku 1894–1897 podílel na výstavbě lázeňských a rezidenčních staveb ve Vratislavicích nad Nisou (tehdejší Maffersdorf) (Ernst Schäfer (Architekt) – Wikipedia) (Architektenbiografien | Hans Grisebach). Právě Ernst Schäfer navrhl roku 1894 hlavní lázeňskou budovu u tzv. Maffersdorfského kyselkového pramene (Rudolfův pramen) – jednoposchoďovou stavbu s věžičkou, která se stala symbolem tamní minerálky (Jednou jsi dole, jednou nahoře aneb pád a vzestup Vratislavické kyselky - Naše Jablonecko - Pro lidi o lidech). K jeho dalším významným dílům patří např. secesní Herzigova vila v Liberci (1900–1901), Blaschkova vila v Hodkovicích nad Mohelkou (1902) či budova gymnázia v Žatci (1903) (Ernst Schäfer (architekt) – Wikipedie). Schäfer také navrhoval řadu staveb pro rodinu Liebiegů v Liberci a ve Vratislavicích – například Dům Marta (zaopatřovací ústav pro zaměstnance Ginzkeyovy továrny) dokončený roku 1904 ve Vratislavicích (Ernst Schäfer (Architekt). Svým stylem přecházel od pozdního historismu k rané secesi a později k moderně (Ernst Schäfer - LIBEREC: REICHENBERG). Je tedy možné, že právě Ernst Schäfer je autorem projektu „Brausebad des Herrn A. Ginzkey“ z roku 1897 – odpovídá tomu jak místní kontext, tak doba vzniku i fakt, že plán byl vypracován ve Vídni (Schäfer studoval a působil i mimo Liberec).

Účel a kontext stavby

Brausebad označuje v tehdejší terminologii sprchové lázně – tedy zařízení umožňující sprchové koupele pro veřejnost. Projekt „Brausebad des Herrn A. Ginzkey“ z duben 1897 vznikl v kontextu rozmachu lázeňství a obecné péče o hygienu koncem 19. století. Alfred Ginzkey (iniciála „A.“ pravděpodobně patří Alfredovi Ginzkeyovi) byl místní textilní magnát, spolumajitel slavné továrny na koberce Ignaz Ginzkey & Co. ve Vratislavicích (Vratislavice nad Nisou - Wikipedia). Rodina Ginzkeyových sehrála zásadní roli v rozvoji obce – vlastnila rozsáhlou továrnu na koberce (založenou Ignazem Ginzkeyem roku 1843) (Historie a kronika | Vratislavice nad Nisou), která proslula po celém světě (například roku 1924 dodala koberce do hotelu Waldorf-Astoria v New Yorku) (Vratislavice nad Nisou - Wikipedia). Ginzkeyové byli osvícení průmyslníci, kteří investovali také do veřejně prospěšných staveb v Maffersdorfu. Už v roce 1894 se Alfred (syn Ignaze Ginzkeye) podílel na zřízení místních lázní u Rudolfova pramene, které vznikly na levém břehu Nisy na základě nově certifikovaného léčivého pramene kyselky (Jednou jsi dole, jednou nahoře aneb pád a vzestup Vratislavické kyselky - Naše Jablonecko - Pro lidi o lidech). Tyto léčebné lázně (s využitím minerální vody) navrhl architekt Schäfer a šlo o honosnou budovu s věžičkou (Jednou jsi dole, jednou nahoře aneb pád a vzestup Vratislavické kyselky - Naše Jablonecko - Pro lidi o lidech). Sprchové lázně (Brausebad) z roku 1897 byly zřejmě zamýšleny jako doplněk těchto lázní nebo jako samostatná obecní hygiena pro veřejnost financovaná Ginzkeyem. Umožňovaly obyvatelům a dělníkům z okolí dopřát si moderní sprchovou koupel (tehdy doma běžně nedostupnou) za symbolický poplatek. Podobné veřejné lázně byly koncem 19. století budovány v mnoha průmyslových obcích Rakouska-Uherska za účelem zlepšení hygieny a zdraví obyvatel.

Realizace a historické záznamy o budově

Ve vratislavické kronice sice chybí přímý záznam o otevření Brausebadu v roce 1897, ale nepřímo to dokládají jiné prameny: obec byla v roce 1903 povýšena na městys a budování hygienických zařízení (lázně 1894, sprchové lázně, roku 1901 také koupaliště) zapadá do tehdejšího rozmachu infrastruktury (Historie a kronika | Vratislavice nad Nisou). Alfred Ginzkey mezitím také v letech 1897–1898 nechal vystavět ve Vratislavicích svůj reprezentativní sídelní zámek (Herrenhaus) poblíž továrny, podle plánů berlínských architektů Grisebacha a Dinklaga (Zentralblatt der Bauverwaltung (Public Domain) Ausgabe 1898 (Public Domain) - Digitale Landesbibliothek Berlin). Tento „zámeček“ (dnes známý jako Ginzkeyova vila) byl dokončen kolem roku 1898 a stal se dominantou místního parku. Brausebad však nebyl součástí jeho soukromého sídla – šlo skutečně o samostatnou budovu lázní pro veřejnost. Dochované archiválie o této stavbě mohou zahrnovat původní projektovou dokumentaci (jakou je právě zmiňovaný plán z roku 1897) a zmínky v dobovém tisku či obecních záznamech. Například cena za jednu sprchovou lázeň v Maffersdorfu byla stanovena na 30 haléřů (včetně ručníku a mýdla) a děti do 10 let mohly v určených dnech využívat sprchy zdarma ([PDF] Jahrbuch des deutschen Gebirgsvereines für das Jeschken), což dokládá dobový tisk – tyto tarify potvrzují veřejný charakter lázní.

Lokalizace projektu

Historické prameny jasně uvádějí, že Maffersdorf (dnešní Vratislavice nad Nisou) je onou lokalitou, kde stál Ginzkeyův průmyslový areál, zámek i lázně (Zentralblatt der Bauverwaltung (Public Domain) Ausgabe 1898 (Public Domain) - Digitale Landesbibliothek Berlin ) (Vratislavice nad Nisou - Wikipedia). Vratislavice nad Nisou mají bohatý historický význam: od 2. poloviny 19. století šlo o významné průmyslové předměstí Liberce, proslulé zejména továrnou na koberce Ignaze Ginzkeye (Historie a kronika | Vratislavice nad Nisou). Obec byla dvojjazyčná (německo-česká) a do roku 1945 měla převážně německé obyvatelstvo (Historie a kronika | Vratislavice nad Nisou). Název Maffersdorf pochází od německých osadníků z 16. století, zatímco český název Vratislavice se používá od roku 1920 (oficiálně pak po 2. světové válce) (Vratislavice nad Nisou - Wikipedia). V 19. století byl Maffersdorf centrem textilní výroby a díky objevu minerálního pramene také menšími lázněmi. Lázně s Rudolfovým pramenem byly vyhledávány návštěvníky ze širokého okolí (Jednou jsi dole, jednou nahoře aneb pád a vzestup Vratislavické kyselky - Naše Jablonecko - Pro lidi o lidech) a i místní dělníci mohli využívat zmíněný Brausebad ke zlepšení hygieny. Dnes je Vratislavická kyselka známá spíše díky stáčírně minerální vody; historická lázeňská budova s věží však dodnes stojí (byť chátrala a nedávno prošla částečnou rekonstrukcí).

Pohlednice z Bad Maffersdorf - lázní Vratislavice n. N., 1914

Dochované materiály a podklady

Kromě zmíněného projektového výkresu (datovaného 6. 4. 1897 ve Vídni) lze informace o projektu čerpat z dobových publikací a fotografií. Například odborný časopis Zentralblatt der Bauverwaltung roku 1898 podrobně popisuje nové Ginzkeyovo sídlo v Maffersdorfu a zmiňuje, že v těsné blízkosti stojí rozsáhlá továrna na koberce Ginzkey (Zentralblatt der Bauverwaltung (Public Domain) Ausgabe 1898 (Public Domain) - Digitale Landesbibliothek Berlin ) – to ilustruje prostředí, v jakém Brausebad vznikal. V místním muzeu (Severočeské muzeum v Liberci) je rodině Ginzkey a jejich továrně věnována stálá expozice, kde mohou být i plány či fotografie lázní (GINZKEY 1843 / 1873 / 1893 / 2023 - Severočeské muzeum v Liberci). Současné fotografie areálu Vratislavické kyselky zachycují bývalou lázeňskou věž a budovy (viz obrázek níže), které navrhl architekt Schäfer (Jednou jsi dole, jednou nahoře aneb pád a vzestup Vratislavické kyselky - Naše Jablonecko - Pro lidi o lidech). Tyto stavby jsou přímým pozůstatkem oněch lázní z konce 19. století. Samotný objekt sprchových lázní (Brausebad) pravděpodobně nestál přímo u pramene, ale nejspíš v jiné části obce. Není vyloučeno, že se dochovala stavební dokumentace v okresním archivu v  Liberci - povolovací spisy k veřejným stavbám z té doby bývají archivovány.

Závěrem: Projekt „Brausebad des Herrn A. Ginzkey in Maffersdorf“ z roku 1897 je spojen s osobností Alfreda Ginzkeye, průmyslníka z Maffersdorfu, a možná i architektem Ernstem Schäferem. Jednalo se o veřejné sprchové lázně jako  možný doplněk místních léčebných lázní, postavené v době rozkvětu obce. Vratislavice nad Nisou (Maffersdorf) se díky rodině Ginzkeyových staly významným průmyslovým i společenským centrem – kombinace tovární výroby (proslulá továrna na koberce) a lázeňství (minerální pramen a veřejné lázně) zanechala v obci dodnes patrné stopy (Vratislavice nad Nisou - Wikipedia) (Jednou jsi dole, jednou nahoře aneb pád a vzestup Vratislavické kyselky - Naše Jablonecko - Pro lidi o lidech). Pokud budete pátrat dál, doporučujeme nahlédnout do archivních fondů města Liberce a do muzejních sbírek, kde by mohly být uloženy jak plány, tak případné dobové fotografie či zmínky v tisku o otevření Ginzkeyových sprchových lázní. V každém případě jde o pozoruhodný doklad spojení průmyslového podnikání a veřejně prospěšné architektury na sklonku 19. století.

Kurhaus (lázeňský dům), v pozadí Sauerbrunn (Kyselka), okolo 1900

Co dodat?

Umělá inteligence (AI) představila výsledky svého průzkumu včetně zdrojů (vyznačených kurzívou), ze kterých vycházela. Pozorný a poučený čtenář ve výstupu AI  jistě najde  nepřesnosti, které souvisí především s chybami v uvedených zdrojích, ale zejména v jejich absenci na internetu. V tomto článku jsme chtěli představit nejen velmi zajímavý historický exemplář  stavebního projektu vztahujícímu se k historii Vratislavic - projekt SPRCHOVÝCH LÁZNÍ, ale zároveň ukázat na aktuální možnosti obávané, přeceňované i zatracované umělé inteligence.