Z netolické historie
Nejstarší písemná zpráva o Netolicích pochází z 10. století od kronikář Kosmy, který ve své kronice uváděl k roku 981 názvy pomezních hradů slavníkovského panství – Chýnov, Doudleby a Netolice. Pod ochranou knížecího hradu v Netolicích vedla obchodní stezka spojující Rakousko s českými zeměmi a odtud pokračovala dál do Vodňan. V podhradí se postupně usazovali obchodníci a řemeslníci, kteří založili trhovou osadu, která se postupně měnila v město při staré obchodní cestě do Lince.
Za vlády Jiřího z Poděbrad získaly Netolice v roce 1463 právo pořádání výročního trhu na den sv. Václava se čtyřmi následujícími dny. V roce 1544 udělil král Ferdinand I. městu Netolice právo konání druhého výročního trhu na den sv. Jana Křtitele s osmi následujícími dny. Když město odkoupil císař Rudolf II., udělil v roce 1605 Netolicím právo třetího výročního trhu a jeden týdenní trh na koně, dobytek a skot. Netolice patřily k prvním městům postiženým válkou během stavovského odboje proti císaři. Dne 15. června 1619 císařské vojsko Netolice dobylo a vypálilo. Část obyvatelstva byla pobyta, část uprchla. Netolice tak zůstaly několik let pusté. Město se však postupně vzchopilo a v roce 1795 dostalo právo čtvrtého výročního trhu. Právo pořádat pátý výroční trh udělil městu císař František Josef I. v r. 1848. Město tak mělo právo pěti výročních trhů. Od roku 1848 bylo podle nové ústavy městem svobodným a poddanství k vrchnosti tím skončilo.
Netolické cechy
Netolice patří k nejstarším poddanským městům v jižních Čechách a místní cechovní tradice je mimořádně silná. První cech v Netolicích byl zřízen již v roce 1338 Theoderikem, opatem zlatokorunského kláštera, a sdružoval příslušníky pekařského řemesla. Šlo o nejstarší cech svého druhu v celých Čechách. V roce 1456 byl opatem Gerhartem založen cech koželužský. Petr z Rožmberka zřídil v roce 1494 cech krejčovský a cech sladovnický v roce 1518. Joštem z Rožmberka pak byl v roce 1537 vysazen soukenický cech. Vilém z Rožmberka zřídil tkalcovský cech roku 1552 a v roce 1553 potvrdil artikule netolických ševců již dříve udělené Vokem z Rožmberka. Sdružený cech bednářský, kolářský, kovářský a truhlářský zřídil Vilém z Rožmberka roku 1555 a v roce 1560 ještě cech kožešnický. V 16. století lze předpokládat existenci také řeznického cechu, o němž ovšem chybí přímé doklady. Podle archivních záznamů byl potvrzen v roce 1631 a znovu obnoven knížetem Eggenbergem v roce 1660. V roce 1654 jsou známy další cechy, a to barvířský a hrnčířský. V Netolicích tedy tehdy bylo celkem 12 cechů.
V dalších stoletích existovaly více sdružené cechy, tzv. "rajcechy". Spojeni v nich byli např. jircháři, kloboučníci, mydláři, punčocháři, provazníci, sedláři, tesaři a zedníci. Od roku 1835 k nim přibyli ještě sklenáři, barvíři, řemenáři, soukeníci a další. Obvykle šlo o řemesla, která byla zastoupena malým počtem mistrů, což bývalo hlavním důvodem jejich sdružování. Po některých ceších se ve sbírkách Muzea JUDr. O. Kudrny v Netolicích dochovaly cechovní korouhve převážně z první poloviny 19. století, kdy cechovní řemesla v Jižních Čechách zažívala vlnu obnovy svých tradic.
Korouhev netolického cechu obuvnického
Korouhev je zhotovena ze zeleného hedvábí, po svislých stranách lemovaná zelenou stuhou a na horním okraji a pravděpodobně i na dolním okraji lemovaná zelenými třepením. Na horním okraji listu jsou poutka ze stejné látky, z níž je zhotoven celý list. Poutka obepínají lemování s třepením. Poutka jsou ušita pro navlečení příčného (nebo možná křížového) ráhna. Po obou stranách listu korouhve jsou aplikovány anonymní olejomalby na plátně (nezjištěných rozměrů), lemované zlatou portou.
Averz korouhve: Výjev zobrazuje v oblacích Pannu Marii s Ježíškem v náručí, kolem ní sedm hlaviček andílků.
Reverz korouhve: Svatí Kryšpín a Krispinián šili a opravovali boty chudým zdarma. Andílek (putto) drží nad hlavami světců vavřínové věnce, které představují korunu mučedníků. Malba kombinuje symboly ševcovského řemesla s atributy mučednické smrti světců. Obraz zachycuje jak dva mlýnské kameny, tak most v pozadí. Římský místodržitel je nechal svrhnout z mostu do řeky Aisne. Na kamenném podstavci je zobrazena černá holínka v prostém oválu jako atribut obuvnického řemesla.
![]()
Reverz korouhve netolického cechu obuvníků se světci Kryšpínem a Krispiniánem a averz s Pannou Marií a Ježíškem,
Muzeum JUDr. O. Kudrny v Netolicích
Inventární číslo: T-O 1338
Datace: nezjištěna
Rozměr: 140 × 210 cm
Muzeum uchovává ke korouhvi cechu obuvníků dřevěnou žerď, která je v řadách hustě pobitá mosaznými hřeby, na konci žerdě je objímka ze zeleného třepení, za níž následuje mosazné zakončení (poslední díl zřejmě chybí).
Korouhev netolického cechu bednářského a kolářského
Je pravděpodobné, že spojený cech netolických bednářů a kolářů navazoval na cech zřízený již roku 1555 Vilémem z Rožmberka jako spojený bednářský, kolářský, kovářský a truhlářský cech.
Korouhev je ušita ze žlutého hedvábného damašku s žakárovým vytkaným květinovým vzorem. List korouhve je sešitý ze čtyř vodorovných pruhů látky a na horním i dolním okraji lemován žlutým třepením. Na horním okraji korouhve jsou poutka, jimiž se provléká příčné ráhno k vyvěšení korouhve. Na list jsou z obou stran našity olejomalby na plátně v rozměru 62 × 48 cm. Obrazy jsou lemované zlatou portou.
Jedna strana korouhve: Sv. Bartoloměj identifikovaný atributem nože v pravé ruce, který odkazuje na způsob jeho umučení – stažení zaživa z kůže, okolo andílci, jeden s palmovou ratolestí. Znak řemesla v kartuši zobrazuje dřevěnou káď (vědro) a zkřížené nářadí (asi poříz).
Druhá strana korouhve: Panna Maria s Ježíškem – častá patronka na cechovních korouhvích, ke které se řemeslníci obraceli s prosbou o všeobecnou ochranu cechu. V levé kartuši snad náboj kola a zkřížené kolářské špice, v pravé kartuši dva zkřížené pořízy a další zřejmě kolářské předměty.
![]()
Korouhev netolického cechu bednářského a kolářského, Muzeum JUDr. O. Kudrny v Netolicích
Inventární číslo: T-O 1339
Datace: nezjištěna
Rozměr: 165 × 225 cm
Muzeum k této korouhvi eviduje ve svých sbírkách také žerď s mosaznou koulí o průměru 12 cm, hrot schází. Žerď je dole potažená hnědou kůží, pobitá mosaznými hřeby a opatřená mosazným monogramem "D. L." (?). Délka žerdě činí 328 cm.
Korouhev netolického cechu sedlářského
Netolice byly od 18. století proslulé svými velkými chovy koní a slavnými koňskými trhy. Sedláři zde tedy nedělali jen obecnou kožedělnou práci, ale specializovali se právě na koňské postroje a jezdecké vybavení.
Korouhev cechu sedlářů je zhotovena z tmavě modrého hedvábného damašku s vytkávaným florálním vzorem. List korouhve je sešívaný ze čtyř vodorovných, stejně širokých dílů látky. Na horním a dolním okraji je lemován modrým třepením. Na horním okraji jsou modrá poutka pro navlečení korouhve na příčné ráhno. Po obou stranách listu jsou připevněny olejomalby na plátně od neznámého autora. Jejich rozměry se nepodařilo zjistit. Obrazy jsou lemované asi stříbrnou portou.
Jedna strana korouhve: Svatý Jan Nepomucký je zobrazen v mračnech (tzv. apoteóza) s křížem v pravé ruce a biretem v levé. Ve spodní modré liště jsou atributy řemesla: sedlářské nářadí a kniha s hvězdou (může odkazovat k cechovní knize).
Druhá strana korouhve: Zachycuje výjev Nanebevzetí Panny Marie. Marie stoupá k nebesům obklopena září a anděly, dole u prázdného hrobu zůstává v úžasu dvanáct apoštolů. Výjev zřejmě odkazuje na děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Netolicích, kde se pravděpodobně konaly cechovní bohoslužby. Červená lišta dole obsahuje sedlářské nástroje a výrobky: koňské sedlo, bičíky (šviháky) a ohlávku.
![]()
Korouhev netolického cechu sedlářského, Muzeum JUDr. O. Kudrny v Netolicích
Inventární číslo: T-O 1340
Datace: nezjištěna (Podle stylu malby a barokního ztvárnění obou scén by mohlo jít o přelom 18. a 19. století.)
Rozměr: 150 × 180 cm
Žerď je opět dole potažená kůží a pobitá mosaznými hřeby, na vrcholu ukončená původně zlacenou špicí (nástavcem) výšky 40 cm, s rozetami, zakončenou koulí s křížem.
Korouhev netolického cechu řeznického
Cech netolických řezníků patřil k nejvýznamnějším a nejstarším cechovním organizacím ve městě. Řezníci představovali ekonomickou i společenskou elitu Netolic. Pro řezníky v Netolicích měl velký význam místní kostel svatého Václava, založený již před rokem 1300. Právě kolem něj se soustředil duchovní život cechu. Když v roce 1338 král Jan Lucemburský uděloval Netolicím významná městská a cechovní privilegia (následně potvrzená i Karlem IV.), netoličtí řezníci se přihlásili k odkazu pražského řeznického bratrstva a jeho zásluhám o královu korunovaci z roku 1310.
Cechovní korouhev řezníků je provedena z fialového (vínového?) hedvábného damašku s vytkávaným vzorem. List korouhve je sešitý ze čtyř vodorovných pruhů látky a je ze tří stran lemovaný vínovými třepením. Na horním okraji je list opatřen vínovými (zřejmě obnovenými) poutky pro navlečení příčného ráhna. Po obou stranách korouhve jsou našity olejomalby na plátně (jedna je signovaná J. Faber 1843). Obrazy lemuje zřejmě stříbrná porta, jejich rozměry nebyly zjištěny.
Jedna strana korouhve: Dva obrněnci (řezničtí tovaryši či mistři) útočí širokými sekerami na uzamčenou městskou bránu s padací mříží. (Scéna zachycuje klíčovou událost z roku 1310, kdy pražští řezníci podpořili nástup Jana Lucemburského na český trůn.)
Druhá strana korouhve: Postava panovníka, který nese atributy svatého Václava i krále Jana Lucemburského. Panovník drží bílý praporec s černou plamennou orlicí, což je výhradní znak sv. Václava, ale namísto jeho tradičního zobrazení jako zbožného knížete ztvárnil malíř panovníka-rytíře, který přímo odkazuje na krále Jana, jenž řezníkům daroval znak stříbrného lva v červeném štítu, Štít na obraze leží u panovníkových nohou.
![]()
Korouhev netolického cechu řeznického, Muzeum JUDr. O. Kudrny v Netolicích
Žerď má být potažená červenou kůží, pobitá hřeby a ukončená špicí v podobě kříže se zlatými paprsky a zlacenými ovály. V oválu pravděpodobně christogram.
![]()
Špice žerdi cechovní korouhve, Muzeum JUDr. O. Kudrny v Netolicích
Korouhev netolického cechu krejčovského
Netolický krejčovský cech založil Petr z Rožmberka již v roce 1494 a patřil tak k nejstarším místním cechům. Dochovaná korouhev v Muzeu JUDr. O. Kudrny v Netolicích je ovšem podstatně mladší.
Krejčovská cechovní korouhev je provedena z modrého hedvábného damašku a je lemována ze tří stran modrým třepením. Na horním okraji je list korouhve opatřen poutky pro nasunutí na ráhno. Po obou stranách jsou aplikovány olejomalby na plátně od neznámého autora o rozměrech 44 × 40 cm. Obrazy jsou lemovány zlatou dracounovou portou.
Jedna strana korouhve: Sv. Homobonus (?) se svatozáří pracuje v krejčovské dílně se dvěma andílky. Krucifix u okna odkazuje na světcovu hlubokou zbožnost. V kartuši stejné krejčovské náčiní: zleva náprstek, šidlo, žehlička, nůžky.
Druhá strana korouhve: Výjev zachycuje nanebevzetí Panny Marie. Pod postavou Panny Marie je v kartuši krejčovské náčiní: zleva náprstek, žehlička, šidlo, krejčovské nůžky.
![]()
Korouhev netolického cechu krejčovského, Muzeum JUDr. O. Kudrny v Netolicích
Inventární číslo: T-O 1342
Datace: nezjištěna
Rozměr: 145 × 125 cm
Dřevěná žerď je modrá, svisle drážkovaná v délce 325 cm. Mosaznou špici žerdi tvoří kříž na kouli.
Korouhev netolického sdruženého cechu
Korouhev sdruženého cechu (zvaného "rajcech") byla zhotovena ze zeleného hedvábného damašku s žakárovým vytkávaným rostlinným motivem. List korouhve je napnutý na obdélníkovém kovovém rámu. Ve vlající části je zakončen dvěma vykrojenými cípy. Okraje korouhve jsou lemované třepením, oba cípy jsou zakončeny třapcem. Ve střední části jsou oboustranně aplikované obrazy o rozměru 51 × 42 cm od neznámého autora provedené olejomalbou na plátně. Obrazy lemuje zlatá porta.
Averz: Sv. Vojtěch jako biskup v pontifikálním rouchu s mitrou na hlavě, berlou v levé ruce a žehnající pravicí. V levém dolním rohu sedí andílek s veslem a kopím, typickými mučednickými atributy sv. Vojtěcha. V dolní kartuši jsou atributy čtyř řemesel: podkova kovářů, hoblík truhlářů, loukoťové kolo kolářů a kružidlo se džberem jako atributy bednářů.
Reverz: Sv. Václav drží bílý praporec a oválný štít se svatováclavskou orlicí. V dolní kartuši jsou atributy pěti řemesel: cínová konvice zastupuje konváře nebo pasíře, zkřížené pistole puškaře, kapesní hodinky hodináře, zkřížený nůž a vidlička nožíře a klíč odkazuje na zámečníky.
![]()
Korouhev netolického sdruženého cechu, Muzeum JUDr. O. Kudrny v Netolicích
![]()
Detail obrazů a žerdi korouhve netolického sdruženého cechu, Muzeum JUDr. O. Kudrny v Netolicích
Inventární číslo: T-O 1345
Datace: nezjištěna
Rozměr: 80 × 120 cm
Dřevěná, drážkovaná žerď je natřená zeleně a zakončená mosaznou koulí. Na horním okraji korouhve je ozdobný pás spirál z mosazného drátu.
Korouhev netolického spojeného cechu stavebních a žárových řemesel
Korouhev spojeného cechu byla zhotovena z modrého damašku s vytkaným florálním vzorem. List korouhve je napnutý v železném rámu, má obdélníkový tvar zakončený ve vlající části dvěma vykrojenými cípy. Okraje korouhve jsou lemované modrým třepením, cípy jsou zakončeny třapcem, dolní okraj lemuje zlatá porta. Na listu korouhve jsou po obou stranách našity olejomalby na plátně od neznámého autora. Obrazy jsou lemované širokou zlatou portou.
Averz: Sv. Josef drží kvetoucí bílou lilií. Sv. Roch s poutnickou holí ukazuje na morovou ránu na stehně a u nohou má psa. V levé kartuši kružidlo, úhelní a zkřížené tesařské sekery, v pravé kartuši zednická lžíce, rozevřená kružidla a pokrývačské kladivo.
Reverz: Sv. Florián s praporcem s křížem hasí hořící dům vodou z vědra. Sv. Vavřinec je vyobrazen s palmovou ratolestí a železným roštem, na kterém byl podle tradice umučen. V levé kartuši hrnčířský kruh odkazuje na hrnčíře a v pravé kartuši prejzy nebo cihly jako atributy cihlářů.
![]()
Korouhev netolického spojeného cechu stavebních a žárových řemesel, Muzeum JUDr. O. Kudrny v Netolicích
![]()
Detail obrazů a žerdi spojeného cechu stavebních a žárových řemesel, Muzeum JUDr. O. Kudrny v Netolicích
Inventární číslo: T-O 1346
Datace: nezjištěna
Rozměr: 85 × 120 cm
Žerď je dřevěná, se zlacenými řezbovanými prvky, zakončená mosaznou koulí.
Poděkování:
Zuzaně Leherové, ředitelce Muzea JUDr. Otakara Kudrny v Netolicích, za poskytnutí fotografií cechovních korouhví a informací k ním
Zdroje:
Ing. Zdeňka Langová, CECH BEDNÁŘSKÝ, KOLÁŘSKÝ, KOVÁŘSKÝ A TRUHLÁŘSKÝ NETOLICE (1555 – 1888), bakalářská práce, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, filozofická fakulta, Ústav archivnictví a pomocných věd historických, 2011
https://www.netolice.cz/mesto/historie-mesta/