Rakovnické cechy
První písemná zmínka o Rakovníku pochází z roku 1252, kdy byl připomínán jako sídlo soudu. Právo mílové a právo trhu získal Rakovník již ve 13. století. Tato privilegia byla potvrzena českým králem Janem Lucemburským. (Mílové právo bylo jedno z nejdůležitějších středověkých městských privilegií, které chránilo místní řemeslníky a obchodníky před konkurencí z venkova. Jeho podstata spočívala v tom, že v okruhu jedné míle ((tehdy přibližně 10 km)) od městských hradeb nesměl nikdo provozovat městské živnosti – tedy řemesla, obchod, vařit pivo nebo provozovat hostince.)
Řemesla se v Rakovníku rozvíjela již od doby, kdy byl povýšen Václavem II. na město roku 1286. Rakovník postupně získával další privilegia, např. právo opevnit se, které městu udělil král Jiří z Poděbrad (1471). Císař Rudolf II. pak v roce 1588 povýšil Rakovník mezi královská města. Od té doby se začaly výrazněji formovat a organizovat řemeslnické cechy. Rakovnické cechy zpočátku přejímaly vzory a pořádky z jiných měst. Například rakovničtí řezníci se zprvu řídili artikuly cechu řeznického z Kadaně a roku 1597 si vyžádali artikule berounských řezníků, kteří se inspirovali pražskými cechy.
V Rakovníku působila řada cechů potravinářských a zemědělských, jako byli řezníci, pekaři, perníkáři, mlynáři a silně zastoupení sladovníci a pivovarníci. Vedle nich zde působily cechy zpracovatelské a materiálové, jako byli koželuzi, kožešníci, barvíři, krejčí, obuvníci, zámečníci, kováři a další.
V této době nastal v Rakovníku velký rozvoj. Město stavělo kamenné hradby s Pražskou a Vysokou bránou, rostly nové měšťanské domy. Rozkvět však utnula třicetiletá válka. Před konečnou bitvou na Bílé hoře došlo ke střetu stavovského vojska s vojsky koaličními v blízkosti Rakovníka. Rakovník byl několikrát vypleněn, postižen morem a ničivou povodní, takže se město koncem 17. století prakticky vylidnilo. Z důsledků třicetileté války a následných pohrom se město vzpamatovávalo jen pomalu.
V 19. století začaly být městské hradby odstraňovány, protože již bránily dalšímu rozvoji města. Došlo k nástupu průmyslové výroby. V roce 1875 vznikla v Rakovníku Ottova mydlárna, byl uveden do chodu cukrovar a další nové závody, rozvíjela se těžba černého uhlí a zpracování šamotu. V r. 1883 vznikl keramický závod. Železniční uzel napojil Rakovník na železniční trať Praha-Karlovy Vary. Stejně jako jinde i zde průmysl postupně vytlačil řemeslné cechy, které se staly brzdou dalšího pokroku.
Záznamy ze Státního okresního archivu v Rakovníku evidují kromě samotných rakovnických cechů (činných zhruba v letech 1592–1883) také okolní cechovní organizace, jako byl cech rozličných řemesel v Novém Strašecí nebo cechy na Křivoklátě a v Čisté.
Korouhev rakovnického cechu pekařského
Korouhev pekařského cechu je zhotovena z damašku smetanové barvy v obdélníkovém tvaru zakončeném ve vlající části dvěma vykrojenými cípy směřujícími dolů. List je napnutý na kovovém rámu se spodním obloučkem u dolního cípu (charakteristický rám pro Rakovnicko). Po obvodu je list korouhve lemovaný dracounovými třásněmi a širokou zlatou portou. Po obou stranách korouhve jsou aplikovány anonymní olejomalby provedené na plátně. Obrazy jsou opět lemovány stejnou širokou portou.
Averz korouhve: Výjev Ježíše žehnajícího (lámajícího?) chléb za přihlížení tří osob (apoštolů)
Reverz korouhve: Cechovní korunovaný znak nesený dvěma lvy, v kartuši cechovní atributy pekařů: preclík a calta
Korouhev rakovnického cechu pekařského, Muzeum T. G. M. Rakovník
Inventární číslo: H 3169
Datace: počátek 19. století
Rozměr: 620×930 mm
Korouhev rakovnického cechu ševcovského
Korouhev ševcovského cechu je zhotovena ze žlutohnědého damašku s vytkávaným florálním motivem, ve tvaru obdélníku se dvěma vykrojenými cípy ve vlající části listu. List je napnutý na kovovém rámu se spodním obloučkem u dolního cípu. Po obvodu je list korouhve otřásněn a lemován širokou stříbrnou portou. Po obou stranách korouhve jsou na list aplikovány anonymní obrazy malované olejem na plátně. Obrazy jsou lemovány stejnou širokou stříbrnou portou.
Averz korouhve: Imaculata, v pozadí Adam a Eva u stromu poznání, nad nimi bílá holubice
Reverz korouhve: Nad kartuší se v oblacích vznášejí dva patroni cechu, svatý Kryšpín a svatý Krispinián. Ve výrazné rokajové kartuši s plaménkovými a hřebínkovými křivkami se nachází tradiční heraldický znak ševcovského cechu: tři zkřížené nohy v černých botách (škorních). Pod kartuší je obtížně čitelný nápis ve staré češtině pravděpodobně zní: „Svaty Krysspine a Krysspiniane orodujte za nás"... Spodní linka v tmavé pasáži pod textem je pouhým okem z fotografie nerozluštitelná. Mohou tam být jména tehdejších cechmistrů rakovnického cechu nebo letopočet renovace.
Korouhev rakovnického cechu ševcovského, Muzeum T. G. M. Rakovník
Inventární číslo: H 3170
Datace: počátek 19. stol.
Rozměr: 620×930 mm
Korouhev rakovnického cechu hrnčířského
Korouhev cechu hrnčířského je zhotovena ze žlutého hedvábného damašku ve tvaru obdélníku se dvěma vykrojenými cípy ve vlající části. List korouhve je napnutý na kovové kostře s typickým spodním obloučkem u dolního cípu. Po celém obvodu je list ozdobený zlatými dracounovými třásněmi a lemovaný širokou zlatou portou, oba cípy jsou zakončeny střapci. Na obou stranách korouhve jsou našité anonymní obrazy - olejomalby na plátně, lemované stejnou zlatou portou. Na obou stranách ve vlající části za obrazy jsou aplikovány ozdoby v podobě tří dracounových mašlí spojených dracounovým provázkem.
Averz korouhve: Sv. Barbora s jejími typickými ikonografickými atributy: kalichem, palmovou ratolestí, věží a s korunou a mečem u nohou.
Reverz korouhve: Adam a Eva v rajské zahradě u stromu poznání.
Korouhev rakovnického cechu hrnčířského, Muzeum T. G. M. Rakovník
Inventární číslo: H 3171
Datace: počátek 19. stol.
Rozměr: 620×930 mm
Korouhev rakovnického cechu krejčovského
Korouhev krejčovského cechu je provedena ze zeleného hedvábného damašku v obdélníkovém tvaru se dvěma vykrojenými cípy ve vlající části. List korouhve je napnutý do místně obvyklého kovového rámu. Po celém svém obvodu je korouhev lemovaná dracounovými třásněmi a širokou stříbrozlatou portou. Horní cíp je ozdoben střapcem. Korouhev nese po obou stranách obrazy zhotovené olejem na plátně. Obrazy jsou lemovány stejnou portou jako celý list korouhve.
Averz korouhve: Starozákonní výjev Archanděla Rafaela s mladým Tobiášem. Anděl strážný je vyobrazen v propracovaném, bohatě řaseném splývavém šatu a plášti jako vizitka krejčovského řemesla. Symbolizuje ochranu tovaryšů na vandru (krejčí byli typicky vandrovním řemeslem).
Reverz korouhve: Sv. Homobonus z Cremony dává almužnu žebrákovi, vlevo dole andílek putti drží cechovní znak, kde uvnitř kartuše jsou vyobrazeny zkřížené krejčovské nůžky.
Korouhev rakovnického cechu krejčovského, Muzeum T. G. M. Rakovník
Inventární číslo: H 3172
Datace na obraze 1802
Rozměr: 620×930 mm
Korouhev rakovnického cechu řeznického
Korouhev řeznického cechu je zhotovena z hedvábného damašku vínové barvy s vytkávaným rostlinným motivem. Korouhev je obdélníkového formátu s obvyklými dvěma vykrojenými cípy ve vlající části. List korouhve je napnutý do kovového rámu s lokálně typickým obloučkem ve spodní části dolního cípu. Po obvodu je korouhev lemována zlatými dracounovými třásněmi a list širokou zlatou portou s vytkávanou vlnovkou. Oba cípy jsou zakončeny střapci. Na obou stranách korouhve jsou ve středu aplikovány anonymní obrazy provedené olejomalbou na plátně. Obrazy jsou lemovány stejnou zlatou portou.
Averz korouhve: Ve středu bohatě zdobené kartuše na červeném poli je vyobrazen stříbrný dvouocasý český lev, který v předních tlapách drží širočinu. Pod kartuší chronogram: "EX VEXILLO, TEMPUS ET AVTORES EIVS, DISCERE VELIS" („Kéž bys chtěl z této korouhve poznat její čas a její autory") - 1000 (1×M) + 500 (1×D) + 100 (1×C) + 150 (3×L) + 20 (2×X) + 25 (5×V) + 4 (4×I) = 1799
(Poznámka: ve slově TEMPUS je čteno U, ale psáno V, proto celkem 5×V)
Reverz korouhve: světec s plnovousem a palmovou ratolestí (sv. Lukáš?, sv. Bartoloměj?) obklopený 4 andílky, na oblaku 4 hlavičky andílků, vlevo dole architektonické objekty města (Rakovník), vpravo dole kartuše s chronogramem: "HANC TUERET VOS QVE DE VOTOS CIVESTVOAV XILIO BENIONE DEFENDE" („Nechť on [sv. Lukáš?] toto [město] chrání, a ty [Bože/patrone] ochraňuj své oddané měšťany svou laskavou pomocí“) - 1500 (3×D) + 200 (2×C) + 50 (1×L) + 10 (1×X) + 35 (7×V) + 4 (4×I) = 1799
(Poznámka: ve slově TUERET je čteno U, ale psáno V, proto celkem 7×V)
Korouhev rakovnického cechu řeznického, Muzeum T. G. M. Rakovník
Inventární číslo: H 3173
Datace na obraze v chronogramu r. 1799
Rozměr: 620×930 mm
Korouhev rakovnického cechu tkalcovského
Korouhev tkalcovského cechu je zhotovena z modrého hedvábného damašku s ozdobně vytkávaným vzorem, obdélníkového tvaru se dvěma vykrojenými cípy. List korouhve je napnutý do kovového rámu odpovídajícího počátku 19. století na Rakovnicku. Po obvodu je korouhev obšita stříbrnými dracounovými třásněmi. List je lemován širokou stříbrnou portou s vytkávaným vzorem opakujícího se písmene V. Olejomalby na plátně jsou aplikovány po obou stranách korouhve a jsou opět lemovány stejnou stříbrnou portou.
Averz korouhve: Sv. Veronika ukazuje bílou roušku s otiskem tváře Krista, na obláčcích kolem světice 4 hlavičky andílků.
Reverz korouhve: Na oblaku klečící bezvousý biskup (sv. Severus?, patron tkalců, vlevo andílek s mitrou, vpravo s berlou, vlevo dole sedící andílek s kartuší se zlatou korunou, uvnitř se znakem cechu - 3 tkalcovské člunky, v oblacích 4 hlavičky andílků.
Korouhev rakovnického cechu tkalcovského, Muzeum T. G. M. Rakovník
Inventární číslo: H 3174
Datace: počátek 19. století
Rozměr: 620×930 mm
Korouhev rakovnického cechu mlynářského
Korouhev mlynářského cechu je vyhotovena z hedvábného damašku světle krémové barvy v obdélníkovém tvaru se dvěma vykrojenými cípy ve vlající části. List korouhve je napnutý do kovového rámu "rakovnického" typu se spodním obloučkem u dolního cípu. Korouhev je po obvodu opatřena zlatými třásněmi a lemována širokou zlatou portou. Horní cíp je zakončen střapcem. Po obou stranách listu jsou aplikovány obrazy provedené olejem na plátně. Obrazy jsou lemovány stejnou portou jako obvod listu.
Averz korouhve: poloviční postava bezvousého světce (Jan Evangelista?) s velkou rozevřenou knihou (svým evangeliem), jeho pohled směřuje v extázi k nebi. Vlevo nahoře andílek a 2 okřídlené hlavičky, vlevo dole andílek s kartuší se znakem cechu (kolo, sekera, palička, kružidlo).
Reverz korouhve: Výjev s velkou monstrancí, po její stranách klečící okřídlení andělé, okřídlené hlavičky v oblacích.
Korouhev rakovnického cechu mlynářského, Muzeum T. G. M. Rakovník
Inventární číslo: H 3175
Datace: počátek 19. století
Rozměr: 620×930 mm
Korouhev rakovnického cechu zedníků a tesařů
Korouhev spojeného cechu zedníků a tesařů je zhotovena z hnědého hedvábného damašku s vytkaným rostlinným motivem. Její tvar je obdélníkový s typickými dvěma vykrojenými cípy. List korouhve je napnutý na kovovou kostru "rakovnického typu". List korouhve je po obvodu obšitý zlatými dracounovými třásněmi a lemován výraznou, jednostranně zvlněnou zlatou portou. Horní cíp je ozdoben střapcem, oba cípy jsou spojeny stuhou s textilní rozetou. Po obou stranách korouhve jsou aplikovány anonymní olejomalby malované na plátně a lemované užší zlatou portou.
Averz korouhve: Sv. Rochus v poutnickém plášti s mušlemi (patron cechu zedníků) s poutnickou holí. Andílek ukazuje na jeho morovou ránu na noze. Vlevo sedící pes s chlebem v tlamě, vpravo nahoře datace "Den 3. April 1824", pod sebou dvě prosté kartuše s nářadím: zednická lžíce, kladívko a trojúhelník a níže: úhelník, kružidlo, palička a dláto.
Reverz korouhve: Sv. Josef sedící s malým Ježíškem, vlevo nahoře hlavička andílka, kvetoucí lilie a kytice ve džbánu na truhle, vlevo dole ležící tesařské nářadí: pila, dvě sekery a úhelník.
Korouhev rakovnického cechu zedníků a tesařů, Muzeum T. G. M. Rakovník
Inventární číslo: H 3176
Datace na obraze 3. dubna 1824
Rozměr: 620×930 mm
Korouhev rakovnického cechu truhlářů a sklenářů
Korouhev spojeného cechu truhlářů a sklenářů je zhotovena ze zlatavého až okrového hedvábného damašku s vytkaným rostlinným vzorem. Má tvar obdélníku zakončeného dvěma vykrojenými cípy ve vlající části. List je napnutý na kovovém rámu s hlouběji vyklenutým spodním obloučkem u dolního cípu. Korouhev je po obvodu lemována zlatými dracounovými třásněmi, oba cípy jsou zakončené střapci zdobenými dracounem. Uvnitř listu je korouhev lemována po celém obvodu širokou zlatou portou s hustým šikmým šrafováním, v cípech je lemování zdvojeno našívaným prýmkem. Na obou stranách korouhve jsou umístěny obrazy provedenými olejem na plátně, lemovanými shodnou širokou šrafovanou portou.
Ke korouhvi přísluší dřevěný ozdobně vyřezávaný nástavec.
Averz korouhve: Sv. Jiljí(?) se sedící laní u nohou, s biskupskou mitrou a berlou a otevřenou knihou, vlevo sklenářské nářadí. Volba sv. Jiljí snad s ohledem na existenci kostela sv. Jiljí v Rakovníku.
Reverz korouhve: Sv. Josef s Ježíškem jako nemluvnětem v náručí, vlevo na stole truhlářské nářadí: kružidlo, úhelník, hoblík.
Korouhev rakovnického cechu truhlářů a sklenářů, Muzeum T. G. M. Rakovník
Inventární číslo: H 3177
Datace: počátek 19. století
Rozměr: 620×930 mm
Korouhev rakovnického cechu kožešnického
Korouhev cechu kožešnického je provedena ze světle zeleného hedvábného damašku v obdélníkovém tvaru se dvěma vykrojenými cípy ve vlající části. List je napnutý do kovového rámu užívaného počátkem 19. století v Rakovníku. Korouhev je lemována dracounovou šňůrou, třásněmi a stříbrozlatou portou se šikmým šrafováním. Po obou stranách jsou aplikované obrazy - olejomalby na plátně. Obrazy jsou lemovány stejnou lemovkou jako obvod korouhve.
Averz korouhve: Motiv Nejsvětější Trojice (Boha Otce, Boha Syna a Ducha Svatého). Mezi oběma postavami spočívá velká modročerná koule symbolizující svět a vesmír, nad kterým panují. V pozadí za postavami vystupuje velký trojúhelník, na jehož vrcholu se vznáší Duch Svatý v podobě bílé holubice.
Reverz korouhve: Cechovní znak kožešníků - ve štítu na modrém pozadí stylizované kožešiny z veverčích bříšek, na horním okraji této heroldské figury sedí bílá holubice. Štít podpírají dva zlataví lvi s vyplazeným jazykem. Na vrcholu rámu štítu je umístěna turnajová přilba, na které sedí druhá bílá holubice nesoucí v zobáku zelenou ratolest.
Korouhev rakovnického cechu kožešnického, Muzeum T. G. M. Rakovník
Inventární číslo: H 3178
Datace: počátek 19. století
Rozměr: 620×930 mm
Novostrašecké cechy
Nejstarší písemná zmínka o Strašecí pochází z 1. pol. 14. století, kdy byla křivoklátská ves povýšena na městečko. Král Vladislav Jagellonský povýšil v roce 1503 Strašecí na město. Na přelomu 15. a 16. století se zde mohli svobodně usazovat řemeslníci a obchodníci, Strašecí provozovalo týdenní trhy, dva výroční jarmarky a mělo právo vařit a prodávat pivo. V roce 1553 město vyhořelo a od tohoto data se začíná nazývat Novým Strašecím.
Listinou ze dne 4. března 1572 byl v Novém Strašecí založen cech sdružených řemesel zahrnující řezníky, pekaře, sladovníky, mlynáře, kloboučníky, zámečníky, koláře, kováře, sklenáře, tkalce, ševce a soukeníky. Protože město nebylo veliké a nedisponovalo většími počty mistrů, založilo společný cech pro všechna řemesla zvaný "rejcech". Teprve zřejmě roku 1681 se od rejcechu oddělily dva nové cechy, cech řezníků a společný cech krejčích a ševců. V muzeu Nové Strašecí se dochovaly korouhve všech tří cechů a jsou datovány do 20. let 19. století.
Korouhev řeznického cechu z Nového Strašecí
Korouhev novostrašeckých řezníků je zhotovena ze světle hnědého až okrového hedvábného damašku. List je obdélníkového tvaru se dvěma do poloviny délky listu vykrojenými cípy. Látka korouhve je napnutá na kovový rám s hlubokým vykrojením dvou cípů směřujících dolů a rovnou spodní hranou. Korouhev je po celém svém obvodu lemovaná zlatohnědou portou se zvlněným vnitřním okrajem. Dracounové třásně jsou pouze na spodní straně délky listu a na spodní straně horního cípu. Oba cípy jsou ozdobeny střapci. Obě strany korouhve nesou obraz provedený olejomalbou na plátně. Obrazy jsou lemovány užší portou.
Averz korouhve: Motiv dvou rytířů v plné zbroji, kteří dobývají sekyrami pevně uzavřenou městskou bránu.
Reverz korouhve: Znak řeznického cechu odkazující na hrdinství řemesla v českých dějinách. Český dvouocasý lev se zlatou korunou držící v tlapách širočinu.
Korouhev novostrašeckého cechu řeznického, Muzeum Nové Strašecí
Inventární číslo: H 571
Datace: počátek 19. století
Rozměr: 760×1100 mm
Korouhev cechu krejčích a ševců z Nového Strašecí
Korouhev spojeného cechu krejčích a ševců je zhotovena z blankytně modrého hedvábného damašku v obdélníkovém tvaru se dvěma hluboko vykrojenými cípy směřujícími dolů. List korouhve je napnutý na kovovou kostru s hlubokým vykrojením cípů a s rovnou spodní hranou. Korouhev je lemována po celém obvodu stříbrnou portou s vlnovkovým vnitřním okrajem. Dracounové třásně jsou našity jen na spodní hraně listu a spodní části horního cípu. Oba cípy jsou zakončeny střapci. Další dva střapce na splétaných šňůrách jsou uchyceny na horním zakončení rámu korouhve s okem pro nasunutí na žerď. Po obou stranách korouhve jsou aplikované olejomalby na plátně. Oba obrazy jsou lemovány jemnou stříbrnou dracounovou portou.
Averz korouhve: Patroni ševcovského řemesla sv. Kryšpín a sv. Krispinián podpírají štít, který nese zlatě lemovaný červený znak se třemi spojenými lidskými nohami v botách (motiv podobný historickému triskelionu), nad štítem je zlatá koruna.
Reverz korouhve: Na výjevu ze šicí dílny stříhá sv. Homobonus (?) na stole nůžkami modrou látku. Nad postavou světce se na oblaku vznáší anděl s krucifixem, v pozadí dva šijící andílci.
Korouhev novostrašeckého cechu krejčovského a ševcovského, Muzeum Nové Strašecí
Inventární číslo: H 572
Datace: počátek 19. století
Rozměr: 700×1050 mm
Korouhev cechu spojených řemesel v Novém Strašecí
Korouhev novostrašeckého sdruženého cechu řemeslníků "tzv. rejcechu" je zhotovena z krémově bílého hedvábného damašku v obdélníkovém tvaru s hluboce vykrojenými cípy směřujícími dolů. List je napnutý na kovovém rámu s klesající dolní hranou protahující spodní cíp dolů. Celá korouhev je po svém obvodu lemována širokou dracounovou zlatou portou se zvlněným vnitřním okrajem. Oba cípy jsou zakončeny střapci. Po obou stranách korouhve jsou anonymní olejomalby na plátně lemované úzkou dracounovou portou.
Averz korouhve: V malovaném ozdobném rámu je 15 štítů (3 řady po 5 štítech), uprostřed horní řady se nachází zlatý štít s černým monogramem F. I. (císař František I. Rakouský) pod císařskou korunou, vespod letopočet 1828. Zbývajících 14 štítů nese atributy řemesel novo-strašeckých řemeslníků.
Reverz korouhve: Obraz je horizontálně rozdělen na dvě části – nebeskou sféru se třemi patrony a pozemskou sféru s vyobrazením města. Patroni sv. Vavřinec s kovovým roštem (vlevo), sv. Florián s vědrem (vpravo), pod oblaky je nejstarší známé panoramatické vyobrazení města Nového Strašecí.
Korouhev novostrašeckého cechu spojených řemesel, Muzeum Nové Strašecí
14 znaků řemesel sdružených do spojeného cechu na korouhvi:
mlynáři, pekaři, koželuzi, tesaři, provazníci, sklenáři, zámečníci, koláři, truhláři, kováři, zedníci, soukeníci, bednáři a kamnáři.
Inventární číslo: nezjištěno
Datace na obraze r. 1828
Rozměr: 590×970 mm
Korouhev cechu tkalcovského v Jesenici u Rakovníka
Korouhev tkalcovského cechu je vyhotovena z hedvábného damašku zelenoolivové barvy. Má obdélníkový tvar a ve vlající části dva cípy vykrojenými do jedné třetiny listu. Látka je napnuta na charakteristický kovový rám s rovnou spodní hranou. Obvod, vyjma žerďové strany, je lemován širokou stříbrnou portou a opatřen stříbrnými dracounovými třásněmi. Oba cípy jsou zakončeny střapci. Další dva střapce na splétaných šňůrách byly uchyceny na horním zakončení rámu korouhve s okem pro nasunutí na žerď, zachoval se však pouze jeden střapec. Po obou stranách korouhve jsou umístěny obrazy malované olejem na plátně lemované užší lemovkou stejné stříbrné barvy.
Averz korouhve: Motivem obrazu jsou dvě postavy světců v biskupském oděvu, oba mají na hlavách biskupské mitry a v rukou drží biskupské berly.
Reverz korouhve: Tkalcovský znak - tři zlaté tkalcovské člunky postavené do trojúhelníku, uprostřed něj zlatý monogram F. I. (rakouský císař František I.). Člunky podpírají dva lvi ve skoku, nad člunky zlatá císařská koruna. V rozích obrazu jednotlivě číslice letopočtu 1804.
Korouhev jesenického cechu tkalcovského, Vlastivědné muzeum Jesenice
Inventární číslo: H 6418
Datace na obraze r. 1804
Rozměr: 600×900 mm
Korouhev cechu ševcovského z Jesenice u Rakovníka
Korouhev ševcovského cechu je zhotovena ze světle modrého hedvábného damašku s velkým, složitým rostlinným a květinovým žakárovým vzorem. Korouhev má tradiční obdélníkový tvar se dvěma vykrojenými cípy ve vlající části. List je napnutý na kovovém rámu s menším obloučkem pod spodním cípem. Po celém obvodu je korouhev lemovaná širokou stříbrnou portou s vlnovkovým vzorem. Stříbrné dracounové třásně jsou provedeny po obvodu vyjma žerďové strany korouhve. Horní cíp je ozdoben střapcem. Další dva stříbrné střapce jsou na splétaných šňůrách nestejných délek spuštěné od horního oka pro nasunutí na žerd. Na horní hraně rámu je ukotvena kovaná tepaná konstrukce ve tvaru listových úponků a rozvilin. Po obou stranách korouhve jsou aplikovány anonymní obrazy provedené olejomalbou na plátně. Obrazy jsou lemovány užší lemovkou ve stejném vlnovkovém dekoru.
Averz korouhve: Ševcovský znak, světci podpírají znak ševců: ve zlatém poli tři červené boty, nad štítem bílý lev a koruna, pod světci zleva nápisy: "S. Crispinus" a "S. Crispinianus".
Reverz korouhve: Sv. Petr s klíčem od království nebeského a sv. Pavel s dlouhým mečem, představitelé nejvyšší duchovní autority, putující apoštolové jako nepřímí ochránci ševců.
Korouhev jesenického cechu ševcovského, Vlastivědné muzeum Jesenice
Inventární číslo: H 6419
Datace: počátek 19. století
Rozměr: 650×1000 mm
Korouhev spojených řemesel z Jesenice u Rakovníka
Ve sbírce Vlastivědného muzea v Jesenici u Rakovníka se nacházejí obrazy z korouhve spojených řemesel. Obrazy jsou oboustranně zavěšeny na kovové tyči. Na horním okraji je proveden ozdobný textilní lem se čtyřmi obloučky (cípy) lemovanými třásněmi. Obrazy jsou po obvodu obšity paspulí světle žluté barvy. Pravděpodobně se jedná o úpravu korouhevních obrazů, které byly sejmuty z původní korouhve. Podle orientace na výšku a rozměrů obrazů (120×70 cm) lze usuzovat na korouhev o přibližných rozměrech 250×160 cm.
První obraz zachycuje dva anděly nesoucí kartuši se znaky šesti řemesel (pravděpodobně: sladovníci, bednáři, truhláři, kováři, zámečníci a koláři), na kamenném podstavci pod kartuší je uveden letopočet 1765.
