V článku nazvaném Výtvarníci ve službách firmy I. Ginzkeye jsme se snažili vyhledat všechny externí výtvarníky, zejména zvučných jmen, které jsme nalezli ve firemní kronice nebo jiných firemních písemnostech. Zejména na přelomu 19. a 20. století spolupracovala vratislavická továrna na koberce se skutečnou výtvarnou elitou tehdejší Evropy. Vzpomeňme alespoň Alfonse Muchu, Hanse Christiansena, Fritze Sturma, Carla Molla, Jože Plečnika a spoustu dalších.
Následující texty a především obrázky chtějí připomenout pracovníky kreslícího studia firmy I. GINZKEY ve Vratislavicích nad Nisou. Byli to především vlastní firemní výtvarníci a návrháři, kteří svým nadáním a profesní zdatností vytvářeli dezény textilních výrobků Ginzkeyovy továrny. Dezény, které ve své době proslavily vratislavickou továrnu doslova po celém světě. Stejně tak by se firma neobešla bez kopistů, kresličů, kteří s pílí a pečlivostí rozkreslovali návrhy výtvarníků do podoby vhodné pro další zpracování předloh (tzv. patron) pro ruční vazačky koberců nebo pro vytloukání žakárských karet zajišťujících vzorovaní na tkalcovských stavech.
Josef Halbig – (1859 – 1936), nastoupil zřejmě ještě před rokem 1872 a do důchodu odešel v roce 1930. Pracoval tedy již pro Ignaze Ginzkeye, následně pro jeho syny a po roce 1911 již jen pro samotného Willyho. Zažil všechny důležité okamžiky ve všech etapách rozvoje firmy a odešel na vrcholu konjunktury vpředvečer celosvětové hospodářské krize. Jako vedoucí kreslířského studia firmy měl Josef Halbig obrovské zásluhy o rozvoj továrny a zejména design její produkce. Je zajímavé, že jeho otec nastoupil u Ignaze Ginzkeye již v roce 1847 (mj. okolo roku 1856 zajišťoval vybavení a provoz pronajaté továrny v Pekle). Byl to právě zejména Josef Halbig, kdo hledal a oslovoval evropské výtvarníky k navázání spolupráce s firmou I. GINZKEY. Sám se také vydával na cesty, ze kterých přivážel inspirativní materiály, dezény a vzory k rozpracování ve firemním atelieru.
Josef Halbig (1859 - 1936), vedoucí atelieru firmy I. GINZKEY od roku 1873 do roku 1930
Josef Halbig, výtvarný návrh dess. 1856/1, prosinec 1891
Josef Halbig, skicy (obkreslené vzory), Paříž 1896
Hermine Ginzkey - (1864, Vratislavice nad Nisou - 1933, Zhořelec), byla dcerou a devátým dítětem z deseti, zakladatele továrny Ignaze Ginzkeye. Byla tak i sestrou bratrů Ignaze ml., Willyho a Alfreda, kteří se po smrti otce podíleli na vedení firmy. Hermína studovala u Hugo Charlemonta a jeho bratra Eduarda ve Vídni a poté
v Mnichově. Byla členkou spolku německých malířek. Své výtvarné nadání uplatnila i při tvorbě návrhů koberců pro firmu svých bratrů.
Obr. 1 - Hermine Ginzkey (1864 - 1933) Obr. 2 - r. 1900, SČM Liberec (litografie) Obr. 3 - archiv Muzea Libea
K obr. 2 - Hermine Ginzkey, litografie výtvarného návrhu ručně vázaného koberce "Smyrna" a axminsterského koberce "Argaman", dess. 3434, rok 1900
K obr. 3 - Hermine Ginzkey, olejomalba cesty ke hřbitovu ve Vratislavicích n. N., okolo roku 1900
Eliška Kerbetzová – akademická malířka, výtvarnice u IGM, 25. 1. 1927 odjela do USA, do atelieru Ginzkeyovy firmy v New Yorku. Měla velký podíl na patronování ručně vázaného Jubilejního koberce vytvořeného k 70. narozeninám majitele firmy a syna zakladatele Willyho Ginzkeye v roce 1926. Ve firmě zůstala i po válce a svoje výkresy začala na místo německého Kerbetz podepisovat jako Kerbetzová.
Elisabeth Kerbetz, výtvarný návrh vlněné přikrývky v rozměru 150 x 200, 240 x 280 cm, dess. 3535, rok 1937
Eliška Kerbetzová, Kristus s trnovou korunou, rok 1948
Rudolf Hofrichter - také on odjíždí dne 3. 5. 1927 do newyorského atelieru firmy I. GINZKEY, kde pak pracuje 7 měsíců.
Obr. 1 - r. 1914, soukr. sbírka Otakary D. Obr. 2 - r. 1932, archiv Muzea Libea
Ernst Beckert
Obr. 1 - r. 1900, archiv Muzea Libea Obr. 2 - SČM Liberec Obr. 3 - soukr. sbírka Otakary D.
Rudolf Nowak
Obr. 1 - r. 1896, archiv Muzea Libea Obr. 2 - r. 1902, archiv Muzea Libea Obr. 3 - r. 1913, SČM Liberec
Franz Pilz
Obr. 1 - r. 1914, archiv Muzea Libea
Ernst Trenkler
Obr. 1 - r. 1905, archiv Muzea Libea
L. Gruss
Obr. 1 - r. 1908, archiv Muzea Libea Obr. 2 - r. 1923, soukr. sbírka Otakary D. Obr. 3 - soukr. sbírka Otakary D.
J. Möller
Obr. 1 - archiv Muzea Libea Obr. 2 - r. 1910 - SČM Liberec (litografie) Obr. 3 - r. 1911, archiv Muzea Libea
Ernst Simon
Obr. 1 - r. 1905, archiv Muzea Libea Obr. 2 - r. 1913, soukr. sbírka Otakary D.
J. Wildner
Obr. 1 - r. 1897, archiv Muzeum Libea Obr. 2 - r. 1899, archiv Muzea Libea Obr. 3 - r. 1909, soukr. sbírka Otakary D.
Krauz
Obr. 1 - r. 1908, SČM Liberec
Neumann
Obr. 1 - SČM Liberec
Peukert
Obr. 1 - r. 1902, SČM Liberec Obr. 2 - r. 1905, SČM Liberec
Theodor Schubert
Obr. 1 - SČM Liberec
Emil Arnold
Obr. 1 - soukr. sbírka Otakary D.
G. Nöhrig
Obr. 1 - r. 1908, SČM Liberec
H. Ilchmann
Obr. 1 - archiv Muzea Libea
W. Porsche
Obr. 1 - r. 1908, SČM Liberec
Bohl
Obr. 1 - soukr. sbírka Otakary D.
Ordre
Obr. 1 - r. 1926, soukr. sbírka Otakary D.
Erwin Elger
Archiv Muzea Libea
E. Gärtner
Archiv Muzea Libea
A. Scheufler
Archiv Muzea Libea
A. Appelt
Archiv Muzea Libea
W. Halbig
Archiv Muzea Libea
K dalším výtvarníkům, návrhářům a kresličům se nám zatím nepodařilo nalézt jejich návrhy nebo originální předlohy a tak uvádíme alespoň jejich jména podle fotografie osazenstva kreslícího atelieru z roku 1922 uvedené v článku Dezény Ginzkeyovy továrny na koberce a deky:
Rudolf Kottnik, E. Schwarzbach, R. Möller, E. Meltzer, A. Elger, A. Kretschmer, R. Schmidt, J. Wünsch, R. Kautzky, R. Quaiser, E. Schäfer, F. Tugemann a jistě řada dalších, o kterých jsme ale žádné informace nezjistili.
Na webu www.krasakobercu.com naleznete desítky dalších fotografií originálních návrhů koberců vytvořených pro firmu I. GINZKEY zřejmě v letech 1900 až 1940. Výtvarníci většinou ztvárnili 1/4 koberce, protože motiv této čtvrtiny se pak "dokola" opakoval. Na stránkách KRASAKOBERCU.COM jsou prezentovány digitalizované originální návrhy koberců složené do celků, takže poskytují ucelený pohled na jednotlivé koberce v celé jejich kráse.
