Starověké standarty Asyřanů a Babyloňanů

Vlajky a prapory

  1. Hlavní stránka
  2. Vlajky a prapory
  3. Starověké standarty Asyřanů a Babyloňanů

V období let cca 2000 př. n. l. až 612 př. n. l. se na území severní Mezopotámie rozkládala Asýrie, zatímco v její jižní části byla Babylónie. Sumerové a Babylóňané používali standarty jak v boji, tak při náboženských obřadech. V sumersko-babylónské mytologii platil za vševědoucího a vševidoucího boha Šamaš tj. “bůh Slunce”. Ze sumerské a babylónské kultury Asyřané převzali a ještě rozšířili používání standart zejména díky vysoké organizovanosti svého vojska.

Bojové standarty asyrské armády

Zdroj: https://allatrablog.wordpress.com/2014/05/12/allatra-manipulace-je-odhalena-ucime-se-cist-ve-znacich/


Jaroslav Martykán, který psal do Vexilologie o starověkých standartách již před 40 lety, poznamenává, že asyrské standarty zobrazovaly snad výhradně státní božstvo a jeho atributy. Jejich používání je však zaznamenáno hlavně ve válečném boji či lovu. Doklady o užití standart při církevních obřadech chybí.

Jistou výjimkou může v tomto smyslu být chrámový oltář asyrského krále Tukulti-Ninurty I., který vládl v letech 1244 až 1207 př. n. l. Na výjevu jsou vedle krále zobrazeny dvě postavy (zřejmě božstvo) se standartami, které jsou završeny paprskovými koly – slunečními kotouči. Oltář je uložen v muzeu starověkého Blízkého východu v Istanbulu.

Chrámový oltář asyrského krále Tukulti-Ninurty I.

Zdroj: https://www.researchgate.net/figure/Cultic-pedestal-of-Tukulti-Ninurta-I-King-of-Assyria-Assur-Courtesy-of-the-Museum-of_fig5_305550846


Proslulý „Černý obelisk“ z Nimrudu líčí slovem i obrazem válečná tažení asyrského panovníka Salmanassara III., panujícího v letech 858 až 824 př. n. l. Jeden reliéf zobrazuje izraelského krále Jehua klečícího před asyrským vládcem. Na výjevu jsou zachyceny emblémy asyrských božstev – vedle sedmicípé hvězdy dominuje „okřídlené Slunce“ jako nejznámější a nejrozšířenější asyrský symbol.

Černý obelisk z Nimrudu

Zdroj: https://www.wikiwand.com/cs/Mezopot%C3%A1mie


Emblém slunečního kotouče má svoje počátky v sumerském a akkadském Utuovi, který byl považován za vševědoucího boha. V mocného boha Šamaše vyrostl
u Babylóňanů. Když však Asyřané dobyli kulturně vyspělejší Babylón, spojili symbol Slunce se svým bohem Aššurem. Zpodobňován byl nejčastěji v okřídleném slunečním kotouči s lukem.

Okřídlené Slunce zobrazuje detail ze stély krále Aššurnasirpala II., 9. stol. př. l. v Nimrudu. Král se zde setkává s vysokým úředníkem během kontroly vojsk a zajatců. Je doprovázen slunečníkem, přičemž je sledován okřídleným božstvem (Britské muzeum).

Stéla krále Aššurnasirpala II.

Zdroj: https://id.wikipedia.org/wiki/Berkas:Ashurnasipal_with_official.jpg


Symbol okřídleného Slunce přečkal i zánik Asyrské říše i kult boha Aššura a rozšířil se dál zejména do Persie.

Diskuze

Pokud jste našli v článku nepřesnost a chcete nás kontaktovat, požijte prosím kontaktní formulář »

Další články