VLAJKA CARSKÉHO RUSKA V MUZEU BOŽENY NĚMCOVÉ

Na půdě muzea Boženy Němcové v České Skalici byla nalezena vlajka carského Ruska. Na stejné půdě, na které byl v prosinci roku 2019 nalezen také Jubilejní koberec vyrobený k 70. narozeninám majitele firmy IGNAZ GINZKEY, továrny na koberce a deky ve Vratislavicích nad Nisou pana Wilhelma (zvaného Willyho) Ginzkeye.

Podle historických záznamů a pamětí měli být v roce 1813 v blízkosti českoskalického muzea ubytováni carští vojáci. V Ratibořicích tou dobou probíhala proti napoleonská jednání.

V zápisech z roku 1813 čteme:

"Dne 13. června přišlo nařízení, že ruský car Alexander skrze zdejší město přes Spitu na Opočen pojede, tak aby se cesty co nejlépe vyrovnaly a opravily, což se také vyplnilo. Dne 16. června přijel car však ne skrze město, ale jinou cestou k vévodce z Kurlandu do Ratibořic, kdež přes polední jídlo zůstal a po obědě zase odjel."

"22. června týž Alexander přijel ve velké slávě se svým komorstvem, s ministrem Metternichem a jenerálem Liechtensteinem do Ratibořic. Zdejší městské sousedstvo a okolní obce dostaly ponaučení uctivě ho vítat voláním: hurá, hurá, Alexander velký císař všech Rakušanů!  což se také stalo. Dvě bandy muzikantů stály na place před zámkem ratibořickým a on přijede v parádním voze samotný a za ním ostatní suita. Před dveřma zámku jemu z kočáru pomoženo bylo a do zámku vévodkou, která ho očekávala, uveden byl. Na to hned po zahradách, alejích a lukách špacírujícího mohl jej každý viděti. Na place pro obecný lid vyvaleny byly 4 sudy piva a to trvalo přes celý oběd. Po vyzvdižení (vyzdvižení) tabule císař do svého tábora do Slezska odjel."

Je možné, že v těchto historických souvislostech se carská ruská vlajka dostala do zdejšího kraje, aby po více jak 200 letech byla objevena v zuboženém stavu na půdě muzea v České Skalici. Budiž ke cti muzea, že se o carskou vlajku postaralo a zajistilo její restaurování. Tímto úkolem byla pověřena paní Zuzana Červenková, zkušená a osvědčená restaurátorka textilu s licencí MK ČR.  

Malovaný rub a vyšívaný líc carské ruské vlajky v nálezovém stavu na půdě muzea v České Skalici před restaurováním

Z restaurátorské zprávy se dozvídáme, že vlajka byla zhotovena z jednoduché vlněné tkaniny plátnové vazby. Z lícové strany byly provedeny  aplikační výšivky
z vlněné tkaniny keprové vazby, výšivky byly provedeny vlnou. Všechny tři koruny na vlajce, tedy koruna nad dvěma korunami korunovaného orla, byly pošity bílými perličkami. Z rubové strany je hrubě přišita bavlněná tkanina s namalovaným znakem. V rozích je vlajka opatřena úvazky ze žluté kroucené šňůry protažené žerďovým okrajem. Zjištěná velikost vlajky činí 81 x 96 cm. 

Vexilologický popis vlajky:

Líc: Žlutý list s vyšívaným černým dvěma korunami korunovaným orlem držícím ve spárech žezlo a jablko s křížkem. Nad ním červeně vyložená koruna se žlutými stuhami. Na prsou červený žlutě lemovaný oválný štítek se sv. Jiřím v modrém plášti na bílém koni bojujícím s drakem. Po stranách oválu řetěz s orly a korunkami se zavěšeným orlem, vše žluté.

Rub: Žlutý list s uprostřed našitou žlutou bavlněnou látkou. Na ní namalován černý dvěma korunami korunovaný orel držící ve spárech žezlo a jablko s křížkem. Nad ním červeně vyložená koruna se žlutými stuhami. Na prsou červený žlutě lemovaný oválný štítek se sv. Jiřím v modrém plášti na bílém koni bojujícím s drakem. Po stranách oválu řetěz s orly a korunkami se zavěšeným orlem, vše žluté.

Pokud by na vlajce měla být carská koruna, pak by stuha pod korunou měla být modrá a sv. Jiří by měl být  otočený k žerdi a bojující kopím a ne mečem. Kvůli tomu nebyl v popisu použit termín carský orel. Protože na řetězu s orly není viditelný ondřejský kříž, nebyl v popisu označen řetěz s orly a korunkami jako  Řád sv. Ondřeje.                                                                                                                                   

Carská ruská vlajka po restaurování

Nestor české vexilologie a historik PhDr. Zbyšek Svoboda k popisovanému předmětu poznamenal, že by mohlo jít o improvizovanou nedokonalou kopii ruského carského vojenského praporu. Takové se zpravidla používaly při vzpomínkových napoleonských akcích, např. bitvy u Slavkova.

A tak na závěr ještě jednou nahlédněme do historických análů následujícího roku 1814:

"Dne 8. máje oslavováno vítězství nad Napoleonem. Večer v těch domech, ve kterých okna do rynku a ulic jsou, osvícena byla a radní dům byl tak okrášlen, že se přímo skvěl. V prostředním okně z radního místa ve žlutém poli nápis: Vivat František I., císař rakouský, král český a uherský; ve krajním okně po pravé straně – zeleném poli: Vivat Alexander, císař všech Rakušanů a ve krajním okně po levé straně též v zeleném poli nápis: Vivat Fridericus král Pruský. S velmi osvícenými písmenami a pod tím hořící hvězdy se velmi jádrně zdaleka spatřovaly. Na rynku mimo dlouho na noc trvající (střelby?), tancová muzika a zpěvy chválu obnášející našeho zeměpána při musice se slyšet nechaly."