DEZÉNY GINZKEYOVY TOVÁRNY NA KOBERCE A DEKY

Z historie Vratislavic

  1. Hlavní stránka
  2. Z historie Vratislavic
  3. DEZÉNY GINZKEYOVY TOVÁRNY NA KOBERCE A DEKY

Kdysi jsem někde četl, už ani nevím kde, že květinové vzory na kobercích měly svoje předchůdce v živých květech na podlahách vyzdobených příbytků. Výběr materiálu, kvalita provedení, dobrá cena, to vše má samozřejmě vliv na prodejnost výrobků jako jsou koberce nebo přikrývky. Podstatné ale je, že se tyto výrobky musí líbit. Musí se líbit jejich vzor a barevné provedení.

Ignaz Ginzkey si byl dobře vědom, že vedle kopírování cizích dezénů a dokonalého napodobování orientálních koberců potřebuje také vlastní originální předlohy pro svoje výrobky. V roce 1873 otevřel v Maffersdorfu - Vratislavicích firemní ateliér. První vzory napodobovaly orientální koberce,  ale brzy následovaly stylové dezény tzv. “Ludvik”. Ty vznikaly především podle zakoupených návrhů uměleckých ateliérů v Paříži. Hlavní zastoupení pak měly barokní nebo rokokové květinové dezény podle návrhů zaměstnanců ateliéru firmy I. GINZKEY. V ateliéru pracovalo i přes 40 návrhářů a kresličů a v dobách největší konjuktury dokonce až 60. 

Ginzkey vyhledával výtvarníky a návrháře, které se snažil získat pro spolupráci při tvorbě nových návrhů. Mezi první patřil prof. Droben, ředitel tkalcovské školy v Liberci, který již v roce 1873 navrhoval jedny z prvních ručně vázaných koberců pro Vídeň.

V Ignazem Ginzkeyem vytyčené a započaté cestě pokračovali i jeho synové Ignaz Ginzkey ml. s bratrem Wilhelmem, ke kterým se později připojil i nejmladší Alfréd. Také oni dobře chápali, jaký význam pro jejich firmu má spolupráce s umělci, výtvarníky a architekty.

Stěžejním výrobkem  osmdesátých let 19. století byl zvláštní druh ručně vázaného koberce PERSAN-ANCIENT. Předlohou pro jejich výrobu byly staré perské koberce. PERSAN vynikal barevností, výrazností vzorů a výběrem materiálu - jemné angorské vlny. Druhou zásadní oblastí vzorování v posledních dvou dekádách 19. století byly koberce ve slohu Ludvíka XIV., XV. a XVI. v nádherných květinových vzorech a jemných odstínech všech koloritů.

                                 

Ukázka koberce v orientálním stylu a stylu Ludvíka XVI.            

Nový impuls pro vzorování přichází v roce 1894, kdy byla zahájena výroba žinilkových axminsterských koberců. Vzniká potřeba naplnit rozšiřující se výrobní program novými dezény. Proto začíná spolupráce s mnoha profesory umělecko-průmyslové školy ve Vídni i s řadou dalších evropských umělců.

Na přelomu století doba přála novému umění. Období konce 19. a začátku 20. století se neslo ve znamení SECESE. Nastupující moderní sloh, kterému se říkalo “mladý styl”, velice rychle ovlivnil oblasti architektury, malířství a především grafiku a užitné umění.

Firma GINZKEY na tento módní trend velmi pružně zareagovala a zakrátko se v návrhářském oddělení firmy soustředily secesní návrhy na koberce, ale i přikrývky, od význačných světových umělců – návrhářů, architektů a profesorů vysokých škol uměleckých oborů. Již na počátku dvacátého století bylo ve firmě shromážděno na 250 návrhů pro ručně vázané koberce a nejméně 500 návrhů pro axminsterské koberce značky ARGAMAN.

         

Litografie secesních návrhů koberců Augusta Endella, Charlese Voyseye a Hanse Christiansena

Ručně vázané koberce a gobelíny tzv. savonnerie (1) z vratislavické továrny, předvedené na světové výstavě v Paříži v roce 1900, vzbudily zasloužený obdiv. Firma I. GINZKEY jimi na sebe upoutala nesmírnou pozornost. Zřejmě nejprogresivnějším exponátem firemní expozice se stal gobelín o rozměru 450 x 600 cm, kolorovaný ze 46 barevných odstínů, zhotovený v secesním stylu podle návrhu malíře Alfonse Muchy a technického provedení od světově proslulého výrobce gobelínů Louise Foussadiera (2) z Paříže. Tento gobelín byl vystaven na monumentálním portálu ve vstupní části expozice Rakousko-Uherska a získal vysoká ocenění Grand Prix a stříbrné medaile. 

                                                                            

Originál Muchova návrhu dezénu č. 3498/2 je uložen v SČ muzeu v Liberci  /  Gobelín vystavený na portálu expozice I. GINZKEY na světové výstavě v Paříži 1900

O všechny vystavené koberce a gobelíny byl na výstavě v Paříži mimořádný zájem a po skončení výstavy byly s velkým úspěchem rozprodány. Muchův gobelín byl zakoupen jako první a to údajně pro Elysejský palác v Paříži. Jeho výroba se pak ve vratislavické továrně několikrát opakovala a opět získávala další ocenění na následujících výstavách v Londýně, Vídni, Turínu nebo New Yorku. Pro tento mimořádný úspěch byla výroba původního gobelínu realizována též v axminsterské technice a vázané smyrenské technice. Až do roku 1906 se vyráběly repliky a analogie gobelínu v rozměrech 70 x 140, 90 x 160, 140 x 240, 200 x 300 a 300 x 400 cm. Vázaná verze se vyráběla dokonce ještě v 80. letech minulého století v ruční vazárně Bytexu.

Replika Muchova gobelínu vyvázána smyrenskou technikou v expozici Muzea Libea, rozměr 70 x 140 cm

Na zmiňované světové výstavě v Paříži upoutaly pozornost rovněž ručně vázané koberce v secesním stylu provedené v kvalitě Lahore (tzn. 40.000 uzlů/m2) od prof. Hanse Christiansena (dess. 3512), barona Feliciána Myrbacha (dess. 3554), prof. Friedricha Sturma (dess. 3464) a arch. Rudolfa Hammela (dess. 3521). Tyto módní secesní koberce byly vystaveny ve velikosti 200 x 450 cm.

Podobného úspěchu dosáhla firma I. GINZKEY na následující světové výstavě roku 1904 pořádané v St. Louis v USA. Na návrzích pro tuto výstavu se podíleli  prof. Hoffmann a architekti Plečnik, Baumann, Bauer a Urban. 

Po celé období, kdy světové módě vládla secese, se na tvorbě návrhů pro firmu I. GINZKEY podílela řada dalších umělců a návrhářů světoznámých jmen. Za všechny připomeňme alespoň nejvíce známé osobnosti uměleckého světa jako byli Hugo Charlemont, Charles Voysey, Julius Orendi, Anton Fix, prof. J. M. Olbrich, arch. Olmann, arch. Artur von Skala, arch. Endell, arch. Bernd a další. Vedle zvučných světových jmen však patřila nezastupitelná role osobnostem vratislavické návrhářské dílny firmy I. GINZKEY v čele s Josefem Halbigem, Rudolfem Nowakem, Rudolfem Kottnikem, Eliškou Kerbetzovou, Franzem  Siegmundem, Hermínou Ginzkeyovou a mnohými dalšími.

Přestože nejvíce v povědomí o firmě IGM zůstává tvorba koberců, nelze zapomínat ani na její ostatní výrobky, které se rovněž vyznačovaly vysokou estetickou úrovní vzorování dezénů a koloritů. Platí to zejména o vlněných přikrývkách v krásných secesních vzorech s mimořádnou kvalitou použitého vlněného materiálu. Pro výrobu přikrývek označených obchodním názvem WFG byly použity střižní vlny novozélandské provenience v jemnosti 72´s. Přikrývky s obchodním označením HKF kromě novozélandské vlny obsahovaly podíl velbloudí srsti v kvalitě 500.

Prudký vzestup módnosti secesního stylu koncem 19. století postupně ustával v průběhu dvacátých let 20. století. Tento trend se týkal i výroby koberců a do popředí se dostával celosvětový zájem o koberce s klasickými vzory renesance, baroka, rokoka a anglického empíru. Ve vzorování koberců zejména v axminsterské technice se stále více objevovalo kopírování známých a osvědčených orientálních vzorů.

V oblasti tvorby dezénů přikrývek se výrazně uplatňovaly květinové vzory, meandry a svastiky (průběžné pásové ornamenty). Zejména ve 20. a 30. letech minulého stolení udávaly přikrývky firmy I. GINZKEY světové módní trendy. V tomto období představovaly vratislavické deky světovou špičku jak z hlediska použitých materiálů, tak vysokou estetickou úrovní vzorů.

                    

   Ukázka vzorování přikrývek firmy I. GINZKEY z firemního katalogu pro léta 1926 - 1927, typy HKF a WFG

V roce 1922, u příležitosti 50-tiletého pracovního jubilea (nastoupil v roce 1872) vedoucího návrhářského studia Josefa Halbiga (1859-1936) u firmy I. GINZKEY, byla pořízena tato fotografie pracovníků kreslícího studia. Dnes je tomu právě 100 let.


Horní řada: E. Schwarzbach, J. Möller, R. Kottnik, E. Meltzer, L Gruss, G. Nöhring, E. Elger, E. Sinn (nebo Simm), A. Elger, E. Gärtner, R. Möller
Prostřední řada: E. Simon, W. Porsche, F. Pilz, A. Scheufler, H. Ilchmann, A. Kretschmer, E. Trenkler, R. Schmidt, J. Wünsch, R. Hofrichter, R. Kautzky a Josef Halbig
Dolní řada: A. Appelt, W. Halbig, R. Quaiser, E. Schäfer, F. Tugemann, R. Nowak a L. Foussadier 

Zdroj foto: Inge Schwarz

Neméně zajímavý pohled, pravděpodobně z ještě starší doby, přináší následující fotografie, která zachycuje pánské oddělení kreslírny firmy I. GINZKEY.


Dobový pohled do kreslírny firmy I. GINZKEY - pánské oddělení

Originální návrhy výtvarníků rozpracovávali pracovníci kreslírny do předloh na rastrovém čtverečkovém papíře. Z nich pak "patronovali" předlohy (tzv. patrony) pro vazačky v ruční vazárně nebo pro vytloukání žakárských karet pro tkalcovnu koberců.

                             

Předlohy na rastrovém papíře zpracované kresliči Emilem Rösslerem, Rudolfem Kittlem a Rudolfem Nowakem


Práce výtvarníků - návrhářů a kresličů předcházela úspěchu vratislavických výrobků, zejména koberců a přikrývek, a bez nadsázky je proslavovala v celém tehdejším světě. Bez jejich invence, umělecké tvořivosti a dovednosti by nevznikala díla, která vzbuzovala nadšení, okouzlovala své zákazníky a okouzlují dodnes.


1) Pro oživení průmyslu a umění po náboženských válkách založil francouzský král Henri IV. dílny na výrobu koberců. Továrna na koberce Savonnerie byla  pojmenovaná podle umístění v bývalé továrně na mýdlo (francouzsky Savon znamená mýdlo). I když se pak přestěhovala na západní předměstí Paříže, pojmenování jí zůstalo. Koberce vyráběné především pro královskou rodinu byly zhotovovány z jemné vlny v hustotě přibližně devadesáti uzlů na čtvereční palec. Savonnerie byla v roce 1825 spojena s gobelínovou manufakturou zaměřenou na gobelíny.

2) V 19. století bylo nejvýznamnějším výrobcem tapisérií na světě město Aubusson ve Francii. Právě odsud pocházela rodina Foussadierových. Antoine, Louis a Jean Foussadierovi se zabývali barvením a tkaním, zatímco ženy z rodiny, paní Foussadierová a její dcera Adrienne, se věnovaly vyšívání. Louis Foussadier stál při zrodu první české gobelínové dílny, právě v Maffersdorfu - Vratislavicích.

Diskuze

Pokud jste našli v článku nepřesnost a chcete nás kontaktovat, požijte prosím kontaktní formulář »

  • Anonym červen 08, 2023

    Komentář byl odstraněn redakcí

    • Anonym červen 09, 2023

      Komentář byl odstraněn redakcí

Další články