Dynamický rozvoj a růst firmy I. GINZKEY, Teppich und Decken Fabriken, Maffersdorf vytvářel příležitost i pro okolní firmy a živnosti, které se mohly stát dodavateli surovin, materiálů, prací a služeb pro prosperující vratislavický podnik. Vedle tiskáren Conrada Jägera nebo Roberta Peukera využívala firma I. GINZKEY služeb také významné liberecké tiskárny a vydavatelství GEBRÜDER SPIEPEL.
Litografický tisk kobercového 34-barevného dezénu provedený firmou GEBRÜDER STIEPEL pro firmu I. GINZKEY v roce 1895
Zakladatel firmy Heinrich Tugendhold Stiepel (1822–1886) se vyučil sazečem v německé Bochumi. V roce 1853 získal tiskárnu v Rumburku a v roce 1857 obdržel tiskovou licenci pro Liberec. Tehdy jeho firma sídlila na dnešním Benešově náměstí.
Heinrich Tugendhold Stiepel, člen Liberecké obchodní a průmyslové komory
Heinrich Stiepel, podporovaný textilními průmyslníky severních Čech, zejména Johannem Liebiegem, založil a vydával německy psaný deník Reichenberger Zeitung, který vycházel v Liberci denně od roku 1860 do roku 1938.
Kromě knižní tiskárny Heinrich Stiepel postavil v Liberci také litografickou tiskárnu, ražebnu, typovou slévárnu a továrnu na barevný papír. V roce 1866 přijal svého bratra Julia Roberta jako partnera do firmy, která od té doby vystupovala pod názvem GEBRÜDER STIEPEL. Ve stejném roce koupili v ulici 8. března v Liberci Bergerův dům, ve kterém od roku 1798 fungovala první liberecká textilní manufaktura, a zřídili zde tiskárnu. Postupným nákupem okolních pozemků a domů zde vznikal uzavřený areál, v němž s pomocí bratra a následně syna rozjel Heinrich T. Stiepel tiskařské impérium patřící svého času k největším v Rakousku-Uhersku
a následně Československu.
Tiskařské impérium GEBRÜDER STIEPEL v ulici 8. března v Liberci v období mezi válkami
Když odcházel v roce 1877 do důchodu, zapojil se do firmy jeho syn Wilhelm, který se po smrti otce stal jejím jediným vlastníkem. V roce 1918 byl Wilhelm Friedrich Johann von Stiepel povýšen do šlechtického stavu.
Wilhelm Friedrich Johann Stiepel (1854 - 1941), senioršéf a majitel firmy
Byl prvním soukromým podnikatelem v monarchii, který pořídil dva legendární stroje Linotype (řádkový sázecí stroj), jenž byl představen na světovém veletrhu v Paříži v roce 1889. Během liberecké německo-české výstavy v roce 1906 nechal Wilhelm Stiepel vytisknout Reichenberger Zeitung přímo ve svém výstavním pavilonu na 32stránkovém rotačním lisu a tak mohl na místě předat čerstvě tištěné vydání císaři Františku Josefovi I.
Po pádu monarchie začlenil v roce 1919 Wilhelm Stiepel do svého vydavatelství také „Stiepelovu sbírku zákonů česko-slovenského státu“, která si získala vedoucí postavení v právních publikacích. Kromě toho založil edici školních knih, dětských knih, sudetoněmeckých časopisů atd. až po továrnu na kufry „Globus“ s výrobou až 1000 kufrů denně. V roce 1929 firma zaměstnávala přes 700 lidí. Ještě 28. dubna 1945 se tu tiskly dvacetimarkovky pro německou armádu. V roce 1945 byla společnost, to již pod vedením Stiepelova vnuka Willyho, znárodněna.
Následně zde působil národní podnik Severočeské tiskárny. Konec této kdysi slavné firmě pak přivodila nevydařená privatizace.
Další články
-
Z historie Vratislavic
červenec 23, 2024
CO SE STALO S MOVITÝM MAJETKEM GINZKEYŮ A MALLMANNŮ PO KONFISKACI -
Z historie Vratislavic
Duben 23, 2024
KOBERCE VYROBENÉ V ROCE 1928 PRO HOTEL WALDORF ASTORIA V NEW YORKU