GEBRÜDER STIEPEL, TISKÁRNA A VYDAVATELSTVÍ, LIBEREC

Z historie Vratislavic

  1. Hlavní stránka
  2. Z historie Vratislavic
  3. GEBRÜDER STIEPEL, TISKÁRNA A VYDAVATELSTVÍ, LIBEREC

Dynamický rozvoj a růst firmy I. GINZKEY, Teppich und Decken Fabriken, Maffersdorf vytvářel příležitost i pro okolní firmy a živnosti, které se mohly stát dodavateli surovin, materiálů, prací a služeb pro prosperující vratislavický podnik. Vedle tiskáren Conrada Jägera nebo Roberta Peukera využívala firma I. GINZKEY služeb také významné liberecké tiskárny a vydavatelství GEBRÜDER SPIEPEL.

Litografický tisk kobercového 34-barevného dezénu provedený firmou GEBRÜDER STIEPEL pro firmu I. GINZKEY v roce 1895

Zakladatel firmy Heinrich Tugendhold Stiepel (1822–1886) se vyučil sazečem v německé Bochumi. V roce 1853 získal tiskárnu v Rumburku a v roce 1857 obdržel tiskovou licenci pro Liberec. Tehdy jeho firma sídlila na dnešním Benešově náměstí.

Heinrich Tugendhold Stiepel, člen Liberecké obchodní a průmyslové komory

Heinrich Stiepel, podporovaný textilními průmyslníky severních Čech, zejména Johannem Liebiegem, založil a vydával německy psaný deník Reichenberger Zeitungkterý vycházel v Liberci denně od roku 1860 do roku 1938.

Kromě knižní tiskárny Heinrich Stiepel postavil v Liberci také litografickou tiskárnu, ražebnu, typovou slévárnu a továrnu na barevný papír. V roce 1866 přijal svého bratra Julia Roberta jako partnera do firmy, která od té doby vystupovala pod názvem GEBRÜDER STIEPEL. Ve stejném roce koupili v ulici 8. března v Liberci Bergerův dům, ve kterém od roku 1798 fungovala první liberecká textilní manufaktura, a zřídili zde tiskárnu. Postupným nákupem okolních pozemků a domů zde vznikal uzavřený areál, v němž s pomocí bratra a následně syna rozjel Heinrich T. Stiepel tiskařské impérium patřící svého času k největším v Rakousku-Uhersku
a následně Československu.

Tiskařské impérium GEBRÜDER STIEPEL v ulici 8. března v Liberci v období mezi válkami

Když odcházel v roce 1877 do důchodu, zapojil se do firmy jeho syn Wilhelm, který se po smrti otce stal jejím jediným vlastníkem. V roce 1918 byl Wilhelm Friedrich Johann von Stiepel povýšen do šlechtického stavu. 

Wilhelm Friedrich Johann Stiepel (1854 - 1941), senioršéf a majitel firmy 

Byl prvním soukromým podnikatelem v monarchii, který pořídil dva legendární stroje Linotype (řádkový sázecí stroj), jenž byl představen na světovém veletrhu v Paříži v roce 1889. Během liberecké německo-české výstavy v roce 1906 nechal Wilhelm Stiepel vytisknout Reichenberger Zeitung přímo ve svém výstavním pavilonu na 32stránkovém rotačním lisu a tak mohl na místě předat čerstvě tištěné vydání císaři Františku Josefovi I.

Po pádu monarchie začlenil v roce 1919 Wilhelm Stiepel do svého vydavatelství také „Stiepelovu sbírku zákonů česko-slovenského státu“, která si získala vedoucí postavení v právních publikacích. Kromě toho založil edici školních knih, dětských knih, sudetoněmeckých časopisů atd. až po továrnu na kufry „Globus“ s výrobou až 1000 kufrů denně. V roce 1929 firma zaměstnávala přes 700 lidí. Ještě 28. dubna 1945 se tu tiskly dvacetimarkovky pro německou armádu. V roce 1945 byla společnost, to již pod vedením Stiepelova vnuka Willyho, znárodněna.

Následně zde působil národní podnik Severočeské tiskárny. Konec této kdysi slavné firmě pak přivodila nevydařená privatizace.


Diskuze

Pokud jste našli v článku nepřesnost a chcete nás kontaktovat, požijte prosím kontaktní formulář »

Další články